Všechno, všude, najednou

Název filmu přesně vystihuje jeho příběh. Přes 2 hodiny člověk čučí na všechno, pořád, všude, bez odpočinku najednou. Je to občas slušný guláš, plný parádních nápadů, ale je jich tolik, že se to nedá moc ustíhat. Hrají v tom s výjimkou Jamie Lee Curtis a dvou šutrů prakticky samí Asiati. Z filmu jsem zrovna dvakrát moudrý nebyl, celou druhou půlku jsem si sliboval že se na to už nechci nikdy znovu dívat, ale posledních 10 minut jsem film stejně vzal na milost a budu se zase někdy příště těšit. Nejdivnější film s nejdivnějším názvem roku. 60% (17.10.2022)

Jestli bych měl najít jeden jediný příklad napříč světovou popkulturou, kdy bezvýhradně platí rčení, že méně je někdy více, tak by to rozhodně bylo v souvislosti s tímhle šíleným filmem. Do půlky jsem si to celkem i užíval, brzy se ale dostavil poměrně intenzivní bolehlav. Vyplácat si tolik fajn nápadů do jediného ztřeštěného příběhu s trestuhodně chabými kulisami (jeden jediný kancelářský komplex, to jako opravdu?!), to vážně nepochopím. Multiverse jedině ten od Marvelu, sorry, páni režiséři. Vyčerpávající. [Netflix] (30.03.2024)

Název nelže. Tím vším, co se všude a najednou dělo, mě ale film spíše omlátil než omámil, a na milost jsem ho nevzal ani v závěru, kdy se ukázalo, že to mělo smysl a tvůrci očividně věděli, co a proč dělají. Kdyby to dělali třeba jen hodinu a půl, bylo by to pro mě stravitelnější. Těšil jsem se, Michell Yeoh je úžasná a žánrově je to krásně rozkročené jako kdyby režíroval a psal Džun-ho Pong... Ale na něj to zdaleka nemá. (22.02.2024)

I v angličtině s přízvukem, mísící se s replikami v čínštině, v japonském kině pouze s japonskými titulky, to byla jízda! :) Přiznám se, že obzvlášť ty části v čínštině, kdy jsem byla odkázaná jen na ty japonské titulky (v japonštině jsem sice zběhlá, ale v jejím čtení jsem přece jenom pomalejší a některé znaky neznám) byly docela oříšek a pár významů mi kvůli tomu uniklo. Přesto mi v globálu nic nechybělo a byla to nevídaná podívaná, která maximálně poutala mou pozornost, takže dvě a čtvrt hodiny stopáže utekly jako nic. Film má zajímavé paralely s někdejším prvním Matrixem – a tím nemyslím pouze konkrétní podobné prvky (kombinace různých realit/vesmírů, okamžité osvojování si nových schopností…), ale především obecný přístup k tvorbě filmu, který z toho byl cítit. Stejně jako Matrix se totiž nebojí přijít s něčím zcela novým, nestandardním a porušovat jakési zažité zákonitosti filmové tvorby. Například scéna s kameny, která celou dobu probíhá v tichu, čímž umocňuje atmosféru této vzdálené reality, je v tomto ohledu geniální. Přes přirovnání k Matrixu jde však o zcela svébytný, „nový“ film. Na první pohled by měl člověk tendenci vnímat pouze jeho šílenou a zdánlivě chaotickou formu, která nemusí vyhovovat každému (což bude bohužel ten důvod, proč má film rozporuplná hodnocení), ale Všechno, všude, najednou toho ukrývá více a forma není jen samoúčelnou fasádou. Všechny ty bláznivé, nápadité, místy velmi vtipné události a vizuální prvky filmu mají svůj význam a zpětně vidím, jak je film ve skutečnosti promyšlený. Podoba filmu jde totiž ruku v ruce s ústřední myšlenkou, která je vlastně oproti komplikované formě velmi jednoduchá. A v jednoduchosti sdělení je ta krása – v jádru jde o film o důležitosti lásky a laskavosti vůči ostatním. Někdo by mohl říct, že je to skoro až triviální, ale já jsem vždycky všemi deseti pro šíření takové myšlenky. Obzvlášť právě ve zcela nové a neotřelé formě, která podpoří nový úhel vnímání. A tato naprosto bláznivá smršť různorodosti a téměř „nahodilých“ nápadů je přesně to, co nejlépe podporuje onu myšlenku pochopení a přijetí druhých, ať už jsou jakkoli zvláštní či „jiní“. Už teď se těším, až film uvidím znovu, tentokrát s českými titulky, a zároveň jsem vděčná, že japonská kina film se značným zpožděním promítala, protože vidět to na velkém plátně je přece jen jiný zážitek. Taky jsem samozřejmě ráda, že přes rozporuplné recenze měla americká Akademie filmového umění a věd naopak zcela jasno v tom, že tento filmový počin si své oscarové nominace zaslouží naplnit. (Viděno 19.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,6★)~ (29.03.2023)