Reklama

Reklama

Dobrý voják Švejk

  • Slovensko Dobrý vojak Švejk (více)
TV spot
Československo, 1956, 105 min

Režie:

Karel Steklý

Předloha:

Jaroslav Hašek (kniha)

Scénář:

Karel Steklý

Hudba:

Jan Seidel

Hrají:

Rudolf Hrušínský, Eva Svobodová, Josef Hlinomaz, František Filipovský, Miloš Kopecký, Svatopluk Beneš, Božena Havlíčková, Felix le Breux, Libuše Bokrová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Nejznámější filmová adaptace satirického románu Jaroslava Haška v sobě spojuje nadčasový lidový humor a břitkou ironii, jež necílí zdaleka jen na nesmyslnost válečné mašinerie. Svérázného hrdinu, který se pro horlivé plnění příkazů nadřízených stává pohromou pro své okolí, ztvárnil ve filmu, vizuálně inspirovaném knižními ilustracemi Josefa Lady, nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. (NFA)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (552)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen zhruba do třiceti jazyků, ale v době, kdy psal Hašek první dva díly, byl ve světě neznámým spisovatelem. Domácí kritika byla k Haškovi nesmlouvavě tvrdá a teprve zahraniční zájem o román a množství překladů, které záhy následovaly, alespoň částečně rehabilitují Haškovo jméno v literárních kruzích. Na počátku dvacátých let se pak román stal podkladem pro čtyři němé filmy, v nichž hlavní postavu ztvárnil Karel Noll, a které údajně s nadšením přijal i sám Hašek. Koncem tohoto desetiletí se o jeho ztvárnění pokusil ještě Matin Frič, který pojal celý film jako pásmo kabaretních výstupů a písniček. Představitelem hlavního hrdiny se stal Saša Rašilov. V padesátých letech vznikl v dílně Jiřího Trnky loutkový film, jehož vypravěčem se stal Jan Werich. Posledním filmovým zpracováním je Dobrý voják Švejk, natočený roku 1956. Zpracování první části Švejkových osudů se velmi důsledně drží své románové předlohy. Autoři sice vynechali mnoho historek, které hlavní hrdina vždy přidával k lepšímu, ale to je z hlediska jejich délky a množství pochopitelné. Z časových důvodů jsou také pozměněny osudy některých postav. Civilní strážník Bretschneider, usilující o Švejkovo uvěznění, byl podle knihy sežrán psy, které si od něj za tímto účelem kupoval. Filmaři však tohoto udavače potrestali pouze hlávkou salátu a několika vejci, která mu přistála na hlavě při další z jeho provokací. Jediným větším zásahem do dějové kostry prvního dílu bylo vypuštění dvou kapitol vyprávějících o Katzově službě církvi. Polní kurát v nich za pomoci svého povedeného sluhy napravuje omyly, jichž se dopustil, když v nouzi sháněl peníze na láhev opojného moku. Ačkoliv tyto příhody dokonale vykreslují knězovu bohémskou povahu, myslím, že jejich opomenutí ve scénáři nějak neuškodilo dojmu, který svým pojetím svérázného faráře zanechal Miloš Kopecký. Filmové zpracování také nedovedlo některé scény k úplnému konci. Nebyla tím sice narušena návaznost jednotlivých příběhů, ale některé z nich tím opět ztratily poentu. Stěžejní podíl na diváckém úspěchu filmu, překlenující již více jak půlstoletí, patří bezpochyby hereckým představitelům. Režisér Karel Steklý vybral pro své dílo opravdu hvězdné obsazení. Vedle nezapomenutelného Rudolfa Hrušínského v titulní roli věčně se usmívajícího Švejka, lékařskou komisí oficiálně uznaného za notorického blba, obsadil do role feldkuráta Katze Miloše Kopeckého, nadporučíka Lukáše ztvárnil Svatopluk Beneš, hostinského Palivce Josef Hlinomaz. Ve vedlejších rolích se prostřídala nastupující generace mladých jako byl Jiří Lír, Josef Kemr, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Martin Růžek a řada dalších. Obligátní a přirozeně plynulé srovnávání předlohy vs. filmu by nemělo bránit objektivnímu hodnocení obou variant v návaznosti na jejich specifická kritéria. Literární zpracování obsahovalo zcela jistě větší množství Švejkových komických osudů, naproti tomu románoví hrdinové mohli těžko zanechat takový dojem jako výkony jednotlivých herců. Grimasy Rudolfa Hrušínského či opilecké výstřelky Katze, ztvárněné vynikajícím Milošem Kopeckým, bychom v knize jen těžko hledali. Podle mého názoru je zatím poslední české filmové zpracování Osudů důstojnou parafrází Haškova světoznámého díla. Je však škoda, že autoři nezpracovali Švejkovy zážitky z fronty do dalšího, třetího filmu. () (méně) (více)

sud 

všechny recenze uživatele

Jedinečné a nepřekonatelné přenesení díla Jaroslava Haška na filmové plátno. Všechny postavy jako by oživly z obrázků Josefa Lady. Celý film od začátku do konce je nabitý laskavým humorem a dialogy jsou skutečně jako z knihy. Rudolf Hrušínský jako Švejk je jedinečný, stejně tak Josef Hlinomaz jako hostinský Palivec, František Filipovský jako tajný policajt Brettschneider, Svatopluk Beneš jako ndpr. Lukáš, Miloš Kopecký jako feldkurát Katz a další a další... Spolu s druhým dílem ("Poslušně hlásím") se po právu řadí mezi opravdové skvosty české kinematografie. ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Ak sa nemýlim, povinné maturitné dielo, z čoho sme boli naším profesorom dokonca odmenený sledovať film miesto hodiny literatúry. Hrušinský je tradične super a pri niektorých fórikoch som sa pousmial, ale zbytok je umelo nalepený a nekonzistentný. Aspoň oproti zvyšným českým klenotom mi tento sedel rozhodne menej ako ostatné. ()

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Tak vám nevím. Knihu jsem přežvýkal mnohokrát, a kdyby to dávalo smysl, přečetl bych to klidně i odzadu, ale první dojem z tohoto filmu byl trochu rozpačitý. Švejk Rudolfa Hrušinského byl osobitý a uvěřitelný to ano, ale ostatní postavy na mě působily, že je hrají snad nějací amatéři. Postupem času jsem vzal film samozřejmě na milost a také jej dnes považuji za klasiku. Kopeckého, Benešův nebo Hlinomazův výkon je zralý na Oscara. ()

HoneyBunny 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se prostě neokouká (viděla jsem ho asi šestkrát) a i po padesáti letech je vtipný. Musím ocenit mistrovství herecké všech zúčastněných a režiserské Karla Steklého. Já prostě miluju všechny ty postavičky: nadporučíka Lukáše, feltkuráta Katze, Valouna, Duba, paní Millerovou a další a další (omlouvám se za špatně napsaná jména). ()

Galerie (23)

Zajímavosti (21)

  • Švejk (Rudolf Hrušínský) se ocitá podruhé na policejním komisařství, kam jej přivedl strážník od psychiatrické komise, když Švejk cestou pobuřoval v souvislosti s vyhlášením války. Komisař má v ruce černá pouta typového označení RALK SNB, používaná po modifikacích českou policií prakticky dodnes. Ve filmu jsou pouze přebarvena na černo. (Praprase)
  • Když si Švejk (Rudolf Hrušínský) povídá v hospodě s komisařem Bretschneiderem (František Filipovský), řekne: „Ale on to císařpán takhle nenechá. Zabili jste mu strejčka.“ František Ferdinand d'Este byl ale císařův synovec. (sim96)
  • Švejk (Rudolf Hrušínský) se vrací do svého bytu a informuje přítomné o mobilizaci. Venku zní vojenský pochod „Castaldo“. (majky19)

Reklama

Reklama