Lupič Legenda

"Dát ženský sem tam přes hubu, to je přeci morální hygiena". Kdyby v této quasi krimi z doby konce Rakouska-Uherska bylo více podobně vcelku vtipných hlášek, jaké čas o času obstará postava Vladimíra Menšíka, mohlo to to být docela slušná  podívaná. Ale ono je zde žel i dost hlášek ideologicky zabarvených (např. "Máme odpovědnost před dějinami"). Taky škoda, že v celém tom příběhu dost zanikne příběh anarchisty Legendy (v podání tentokrát nikterak výrazného Eduarda Cupáka) a jeho syna. Poměrně efektní (i hravá zároveň) je převážně klavírní hudba Vlastimila Hály, ač Vám někdy přijde, jako že jde o doprovodnou hudbu k němému filmu (ten se zde i v jedné scéně skutečně objeví). Za zmínku snad pak ještě stojí Hana Zagorová v roli šantánové zpěvačky. (29.06.2023)

Nemá smysl hovořit o bezpochyby (a celkem tradičně) dobré výpravě nebo o pár dalších obvyklostech. Film jako celek je prostě špatný. Zajímavé jsou dvě věci: jednou z nich je efekt vyvolaný angažováním tolika skvělých herců ve snímku s tak slabým scénářem. Vznikají tak jakoby ostrůvky zdání dobrého filmu vždy když se v záběru ukáže někdo jako Menšík nebo Hlinomaz, kteří z každé věty udělají malý koncert, aby vzápětí celá atmosféra zmizela do nikam, jakmile záběr opustí. Rafinované, leč nedostatečné. Druhá zajímavost je poněkud pikantní — politické vzdělání v době vzniku filmu bylo jiné než dnes a původně protisocanský nádech časem ztratil okolností znalého diváka: dnešní mladá generace (bude-li ji ovšem takový film zajímat) nedovede rozdíl mezi socialisty a komunisty rozeznat a logicky jí musí proradnost některých postav připadat jako relativně svobodomyslná kritika uvnitř komunistického hnutí. To je jistě zábavné, ne však dost. „Dnešní čtenář je hrozně zmlsanej!“, stěžuje si Menšíkova postava, když se jí policie snaží přišít šíření pornografie. Dnešní divák ovšem také, dodávám já. (08.05.2011)

Udávalo se a donášelo nejen za komančů a dnes, ale i před první republikou. V té době se ale i mezi zloději, vrahy a policisty našlo několik gentlemanů a v tomto příběhu je jeden z nich. Plejáda známých tváří a výborných herců (hereček) v čele s Cupákem, Menšíkem, Brabcem podali slušné výkony, příběh taky nebyl úplně marný, docela to odsýpalo, ale místy i trochu nezáživně táhlo to je pravda, divák se občas i zasměje a hlavně Eliška Balzerová byla za mlada vážně kost (ani se nedivím, že měla ještě coby svobodná několik milenců…). Viděl bych to na průměrné ohodnocení. (07.11.2020)

Ikdyž v tomto filmu hraje celá plejáda vynikajících herců, zdá se mi, jakoby zůstal režisér Karel STEKLÝ divákovi něco dlužen. I jindy vynikající EDUARD CUPÁK tam hraje bez eufórie a bez nějakého většího nasazení. Celkem mi nebyla jasná úloha Vladimíra MENŠÍKA, který s vervou sobě vlastní místama až přehrával. Nemohu tomu dílku dát více jako průměrné ohodnocení. (19.07.2010)

I přes poměrně slabý scénář se z toho mohlo vytěžit daleko více, ale to by asi musel na režijní stoličce sedět režisér Jiří Sequens mající s tímto žánrem nemalé zkušenosti. Tolik ve své době populární námět o stávce dělníků organizovanými lidmi nazývanými anarchisty už byl tolikrát zvěčněn filmovým páskem, že už se tvůrci takřka začali neustále opakovat a ve snaze se přeci jen krapet odlišit nedokázali příběh jako celek stvořit do souvislostí. Herci se v tomto snímku snažili, ale v podstatě neměli čeho se pořádně chytit. Politika, cenzura, dělnické ideály a krach. Přínosné je, že z toho nevyzařuje tolik typická agitka, ale v tom je asi ten největší problém. Snímek je prostě bez energie a nějaké té svěžesti. (21.12.2015)