Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický děj filmu, natočeného podle románu Karla Matěje Čapka-Choda „Kašpar Lén mstitel“, se odehrává v Praze před první světovou válkou. Mladý zedník Kašpar se po třech letech vojny vrací do civilu. Chce se ubytovat u přítele Kryštofa, sklepní byt je ale prázdný. Přítel je po smrti a z jeho dcery Márynky, na niž Kašpar celou vojnu myslel, se stala lehká holka. Lén zjistí, že příčinou všeho zla je bohatý kupec Konopík. Po dlouhém a marném hledání spravedlnosti se mladý muž rozhodne vzít zákon do vlastních rukou… Silnou stránkou poměrně neznámého snímku, který v roce 1959 natočil Karel Steklý, jsou výborné herecké výkony představitelů hlavních postav. V titulní roli zazářil Radoslav Brzobohatý: role Kašpara Léna byla jeho filmovým debutem. V roli kupce Konopíka uvidíme skvělého Jana Pivce, nešťastnou Kašparovu lásku Márynku hrála Ivanka Devátá. K přesnému a sugestivnímu vylíčení doby a prostředí přispěla i výborná kamera Jana Stallicha. (Česká televize)

(více)

Recenze (24)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Velmi naléhavé a precizně natočené drama Kašpar Lén mstitel. Iracionální kroky Radka Brzobohatého zpočátku filmu jdou na vrub předloze Čapka Choda. Celým filmem se nese motto-Chudý nemá dovolání, no a tak je to prakticky dodnes. Jediný lék je být bohatý. Ovšem demokracie v našich zemích, byť špatná, určitý krůček již učinila. Bohu díky. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Atmosféra a dianie hampejzov z filmu dnes už, žiaľ neexistuje. Kde asi by sa dnes stretol v jednom obslužnom pánskom stredisku generál s prostým murárom? Perverzné párty plné prasačín fungujú ďalej. No formy sa zmenili. Dnes ide o firemné párty pre zazobaných členov manažmentu a ctihodných klientov. Alebo privátne kluby na pozvánky pre overených hostí. Je tam, podobne ako vo filme, k dispozícii živá hudba, spev, úctyhodné jednanie obsluhy, kvalitný catering a sex služby. Výlučná atmosféra uzavretej spoločnosti dodáva však swingers párty nobilít veľmi odlišný charakter. S minimálnym rizikom sociálneho konfliktu. Pobúrení môžu byť prizvaní umelci, ale tým zalepí ústa honorár s povinnosťou mlčať. Skvelý príbeh s atmosférou. Jasne ukazuje na nadradenosť mocných, často spupných lakomcov. Na nespravodlivosť oficiálnej moci, vydieranie prostitútiek. Všetko zaštítené políciou, ktorá má bordely v správe. Ostáva svojpomocné vyjednanie poriadku, bez súdu, no s o to hrozivejšími dôsledkami. Zdanlivý happy end ním nemusí byť. Spoiler: Hoci na konci Márynka drží v hrsti pár desiatok zlatých, čím sa asi bude živiť počas rokov, čakajúc na väzneného milého záchrancu? ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Dal bych pět hvězd, bez mrknutí oka, kdyby... kdyby Čapek-Chod nepřišel tak zkrátka, kdyby Steklý řádně vedenému naturalistickému příběhu nevnutil romantický (možná i budovatelský) konec, kdyby vynecháním celé dlouhé pasáže soudního přelíčení proti Kašparu Lénovi, nenechal otázku jeho (Lénovy) podstaty ve fázi karikatury (spravedlivost je vykoná - i když někým jiným -, jeho obsedantní představa práva je uspokojena; teď si jen odsedí pár let a život s Márinkou je na dohled). Proč byl tak úzkostně citlivý, proč tak mesiášský zatvrzelý a bohorovně spravedlivý, můžeme sotva tušit. Možná diagnóza: z vojny si přivezl TBC, která díky jeho vzrušivé povaze, nadměrnému pití, neuspořádanému životu a nervovému vypětí při procesu explodovala smrtelným záchvatem chrlením krve. Jaký vliv mívala tubera na psychiku viz třeba Wolkerovu Baladu z nemocnice... A co si tedy počít s tímto torzem? Kdo může, ať se s ním nějak vyrovná! Film je to dobrý (dobrá je trojka). ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Mít srdce na správném místě je dobrá věc, ale musíš mít i rozum v hrsti...". Skoro až fanatické přesvědčení o nutnosti nápravy obrovské křivdy, spáchané navíc na někom jiném, se stává životním posláním jednoho morálně zdatného armádního vysloužilce. Podobně jako ve Švejkovi i zde si režisér dal velmi záležet na dobových detailech a jelikož se jedná o silné drámo, atmosféra je skutečně výjimečně reálná. Zvláště exkurze do rakousko-uherských nevěstinců v Praze je skoro až nepříjemná, pro diváka samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Nefalšovaný otrokářský holding s bílým masem je velkou součástí celého vyprávění, které se v závěru docela uspěchá a film tím dost ztratí vypjatou atmosféru. Herecky je excelentní. I když, v mých očích, zde není Radoslav Brzobohatý ještě na podobnou roli dost vyzrálý a mám-li porovnat všechny ostatní hlavní, ale i vedlejší postavy (Hlavatý výborný), tak jeho výkon k nejlepším zařadit nemohu, celkově je ovšem ztvárnění různých charakterů skoro bezchybné. To, co zde předvádí Jan Pivec, je přímo fantastické. Hororová Márynčina vzpomínka na kupce Konopíka bere dech. Film je ještě podpořen skvěle sedící hudbou a nadprůměrně kvalitní kamerou, která celou tuto potemnělou tragickou romanci drží vysoko v nadprůměru. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Víte, co je to čest? Nedat si nic líbit a radši zahynout, než odpustit křivdu...“ Malé velké drama z posledních let monarchie má v sobě slušnou gradaci a perfektně vybudovanou atmosférou, Steklému se s kameramanem povedlo nabídnout přímo temný exkurs do oné doby. Po několika letech, co jsem Mstitele viděl, jsem si ho zapamatoval jako celkem zdařilý film, s rovněž zdařilým Brzobohatého výkonem v jeho první filmové roli, nicméně kromě Pivcovy postavy jsem si jenom matně vybavoval cokoliv dalšího. Obávám se, že možná ani tentokrát na to už o pár týdnů nebudu lépe. Přes všechny klady vč. hereckých výkonů mi do pevného nadprůměru cosi schází, očekával bych působivější (resp. méně urychlené) zpracování závěrečného zvratu a zejména hlavní záporní postava, tak skvostně zahraná Janem Pivcem, mohla mít více prostoru. V rámci československého dramatu ze sklonku 50. let se za mě jedná spíše o lepší průměr. Největším překvapením pro mě zůstala hudba, která na svou dobu překvapivě opustila škatulku zaměnitelných monumentálních tónů (typických pro valnou část filmové produkce 40./50. let a to nejen domácí...) a vhodně v souladu s atmosférou vyloudila také zajímavou komorní hru na klavír či housle. 65% ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Filmový debut Radoslava Brzobohatého. (M.B)
  • Film Mstitel je podle románové předlohy Kašpar Lén mstitel, spisovatele - naturalisty Karla Matěje Čapka-Choda (1860-1927). Dále byla zfilmována tato díla Čapka-Choda: novela Humoreska (1939) - režie Otakar Vávra, román Turbína (1941) - režie Otakar Vávra, romaneto Experiment (1943) - režie Martin Frič, podle románu Jírovec a jeho patron byl natočen film Florián (1961) - režie Josef Mach a podle jedné povídky K. Matěje Čapka-Choda byl natočen TV film Chvojka (1970) - režie Jaroslav Mach. (Kulihrášek)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama