Poslušně hlásím

Mé hodnocení obou dílů Steklého "Švejka" (první díl pod názvem "Dobrý voják Švejk" byl natočen v r. 1956) a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".) (17.08.2018)

Stejná kvalita jako u prvního dílu. Závěrečná věta, kdy se Švejk s ostatními vojáky dostane pod palbu a zařve: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!", je jak pěst na oko, ke Švejkově charakteru se vůbec nehodí, v knize se nenachází, ale chápu, že režisér nějak film zakončit musel. Pobavila mě recyklace herců, kteří v prvním dílu hrají jednu roli a tady úplně jinou, jako je Fanda Mrázek a František Filipovský. (04.07.2013)

"V Bibli je skoro vše, ve Švejkovi je vše." řekl jednou jeden moudrý pán. Nezbývá mi, než souhlasit. Mistrovsky zfilmovaná literární klasika, herecká esa, český humor a nesmrtelné hlášky. To platí samozřejmě ve stejné míře i o prvním dílu. Jeden z filmů, na nichž jsem si postavila životní filosofii :-) (30.12.2009)

Podle všech známek, jde o rafinovaného ruského špiona, který ovládaje dokonale český jazyk, chtěl se pokusit... Chtěl se pokusit. Vo co von se to vlastně chtěl pokusit? Tohle je neskutečná klasika a scény s mistrem Marvanem na četnické stanici, patří k tomu nejlepšímu, co naše komedie nabízí. Závodčí, daj mu ještě čaj s rumem. A mně taky. Víc rumu! (30.09.2017)

Taktéž tento pokračovací film je velice povedeným převodem slavné knihy Jaroslava Haška na filmová plátna. A Švejk se stal vládcem v rozkošně satirickém pohledu na konečnou etapu mocného Rakousko-uherského impéria. Pán byl jediný, mluvil germánským jazykem a sídlil u Dunaje. Velkoryse nabobtnalé byrokratické, policejní i vojenské složky dohlížely na plnění rozkazů, příkazů i zákazů. Nejpilnějším pomocníkem i rádcem jim byl strach. Strach hluboce zakořeněný a systematicky budovaný po mnoho generací vládnoucí elitou. A na to vše se s nadhledem dívá bezstarostný Josef Švejk (skvělý Rudolf Hrušínský). Dívá se, směje se, pláče, usmívá se, přitakává, vysmívá se, vymlouvá se, oslavuje, poslouchá, pomáhá, vyhrožuje a předkládá svá vysvětlení a teorie. Chvíli je geniálním hybatelem, často vychytralým hlupcem, který každé slovo dokáže přenést až za hranice skutečnosti a současnosti do života fantazie a absurdna. Výraznou postavou je nešťastný nadporučík Jindřich Lukáš (dobrý Svatopluk Beneš), kterého jeho pucflekové opakovaně přivádějí až k samotnému okraji trvalého nervového zhroucení. A přesto si stále zachovává porozumění. A také putimský strážmistr Flanderka (dobrý Jaroslav Marvan), který překonává vlastní bezradnost, aby mohl vyplnit zadaný zapeklitý úkol s následným bolehlavem a uspokojením. Z dalších rolí: uražený generálmajor von Schwarzburg (Miloš Nedbal), poslušný putimský závodčí a ochmelka (zajímavý Fanda Mrázek), vystrašená putimská policejní posluhovačka bába Pejzlarka (Jana Kovaříková), disciplínu puntičkářsky vyžadující zmatkářský poručík Dub (dobrý František Filipovský), putimský blázen a placený informátor Pepek Vyskoč (Jarka Pižla), táborský nadšený dobrodinec (Josef Bartůněk), líný feldvébl Vaněk (sympatický Josef Hlinomaz), prostoduchý otesánek a nový Lukášův pucflek Baloun (příjemný Milan Neděla), na popravy dezertérů těšící se generál Fink von Finkenstein (Bedřich Vrbský), Dubův vystrašený pucflek Kunert (Miloslav Homola), či trumpetista a putimský četník Rampa (Antonín Šůra). Samotná válka je absurditou lidskosti. Během světové války byl petrolej oblíbeným prostředkem prostých vojáků, který jim pomáhal se zmizením z kruté fronty. A jak jinak reagovat na nesmyslnost a neschopnost? Než prostřednictvím Švejka, který s tou kousavou satirou dokáže vykouzlit úsměv a hlasité hýkání veselosti. (05.07.2016)