Příhody pana Příhody

Klasický omyl pozdního Steklého, který to za normalizace dotáhl až na samotné dno. Je to pořád dokola ten stejný problém jeho pozdních filmů, námět nezní špatně, obsazení ujde, ale výsledný výrobek klasicky nedává smysl ani omylem a je až fyzicky nepříjemné to absolvovat. Drobným plusem budiž zdejší jediný pokus Pavly Břínkové o filmovou roli. Díky ní jsou tu k poslechu mmj. úryvky z Hašlera nebo Nedbala, ale v dialozích by potřebovala krotit jevištní manýru. Nejpůvabnější výstup z těch několika málo minut, které jí byly ve filmu svěřeny, jsou na vlně roztomilého textu, který interpretuje k poutavém bílém fraku s bílým cylindrem: "Chtěla bych pane být vaší muškou, létat jen pro vás a vaši pohodu, bzučet nad stolem i nad poduškou, křídla mít a nestarat se o módu. Chtěla bych pane být vaší muškou, z rodiny motýla, lesního brouka, klidně si létat a bzučet bzzzz, nemyslet nikdy na pavouka." (18.07.2020)

Tak tohle bylo hodně podivné, byť obsazeno herci známých jmen. Jen stručně nastíním děj, neb si myslím, že někteří film ani neviděli soudě podle komentářů. Je konec války, Německo podepisuje kapitulaci a partička slavících vlastenců v čele s prvorepublikovým důstojníkem jde krumpáčem rozbít zeď od sklepení, kde má kapitán ulité sudy archivních vín, které nesměly padnout do rukou okupantů. Když se probourá otvor do zdi a narazí první sud, zjistí se, že je komplet prázdný. Stejně tak ostatní. Do sklepa se ale celou válku nemohl nikdo dostat a tak je to velká záhada. Večer se jde znovu podívat do sklepa, protože tam slyší šramot a zpoza sudů vytáhne prapodivnou postavu s dlouhým vousem. Zjistí se, že je to jakýsi pan Příhoda, který do tehdy přístupného sklepa prchl od partičky šachů před gestapem, praštil se v něm do hlavy a když se probral, byl už zazděn. A tak celou válku prožil v oné uzavřené místnosti jen o sudech dobrého vína... Svůj předválečný příběh obchodníka se starožitnostmi začne postupně onomu důstojníkovi vyprávět a my se tak dozvídáme, kdo je a proč ho honilo gestapo... Hlavním důvodem je dělo ze sedmnáctého století, které si přál sehnat jeden milionář. Jenže začala válka, Němci vydali zákaz držení zbraní pod trestem smrti a co najednou s dělem? Milionář jej pochopitelně již nechce a tak je nutno jej schovat do kůlny pod seno. Tam jej ale známý pana Příhody nechce mít moc dlouho a tak se pan Příhoda ocitá v nepěkné situaci... (že by se však skrýval s dělem ve sklepě jak uvádí obsah nebo MickeyStuma je blábol!). Věřte nebo ne, pár dialogů tam bylo vcelku vtipných, i když logiku ve filmu hledat nelze, to opravdu ne. A konec, ten byl úplně nepochopitelný. Navíc na rok 1982 už je to z hlediska námětu hodně slabé a jako komedie už vůbec! Od normalzačních filmů jsem zvyklý na lecos, tohle se ale vymiká :-). Dávám tedy za dvoje rokokové hodiny. * * (31.01.2018)

Dalsia nudna normalizacna debilina ..... A jedine, co si pamatam, ze po tomto som pozeral Bomber so Spencerom. 5 % (18.09.2014)

Zajímavost: Z rozhovoru režiséra Steklého pro měsíčník Filmové rozhledy 6/1984: „Kritika mého filmu „Příhody pana Příhody“ je oprávněná. Opravdu se v něm vyskytuje spousta nedostatků, od nelogičností přes vyumělkovaný, až blbý děj a absenci humoru. Na svou obranu ale uvádím, že jsem tento film natočil nikoli jako drama či komedii, ale jako experiment. Před dvěma lety se mi totiž dostala do ruky matematická příručka, a po jejím přečtení mi bylo jasné, že příští film musím úplně zkazit, udělat ho nejhorší, co půjde. Protože podle křivky Gaussova rozdělení, když jeden film pokazím, ten následující musí být buď průměrný, nebo absolutní bomba.“ No, k tomu já podotýkám, že je moc dobře, že se Steklý nestal matematikem, ale radši fušoval do filmu, protože jinak by zemřel již v mládí, za několik měsíců po absolvování školy na podvýživu. Jak ukázal jeho následující a poslední snímek „Podivná přátelství herce Jesenia“, takhle to zkrátka nefunguje. Ale zpátky k panu Příhodovi, nejzajímavějším se mi jevil ten začátek, kdy se Příhoda nechá zazdít do sklepa, kde po celou válku pije čtyři litry vína na den a zrovna když mu zbývá už jen poslední troška alkoholu, tak přijde osvobození. Tak mě tak napadá: 1. Kdyby byl zvýšil konzumaci na takových 5-6 litrů vína za den, válka skončila dřív 2. Měl patrně velice dobrý metabolismus, který spaloval víno bez jakýchkoli vedlejších vylučovaných zplodin – soudím tak podle toho, že ten zvuko- a vodotěsný sklep byl i po čtyřech či kolika letech úplně suchý a sudy zely prázdnotou. (23.05.2014)

Zapomenutý snímek a není divu. Tak blbý film aby divák pohledal. Už ta zápletka, koupit si za války dělo a ze strachu se s ním skrývat ve vinném sklepě, je na pováženou. Jak tohle mohla komise schválit k natáčení, to opravdu nechápu. Žádný humor, žádná logika, žádný rozumný děj. Prostě hrůza. (02.09.2014)

Komedie u které se dobře spalo. A bylo hodně podivné že Ráž i po tolika letech chlastání bez jídla mohl normálně fungovat. Film jsem shlédla jenom kvůli neodolatelnému Vladimíru Hrubému. (09.03.2018)