Temno

Jiráskova předloha byla, jak se patří, upravena marxisty, takže se dočkáme P. Firma šlapajícího sektářům na nohy botami pobitými hřebíky. Že je to soudně vyvrácená lež, ale jděte, koho by zajímala pravda. Ta je strašně nudná a nebezpečně vyznívá ve prospěch Katolické církve – což ostatně ani jinak nemůže být. Služebníci otce lži tento film jistě ocení. (02.07.2014)

Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% (18.10.2012)

Příběh se sice odehrává v konkrétní době, ale je možné jej chápat univerzálně jako příběh o netoleranci, fanatismu, nesvobodě, útlaku, emigraci apod. A stejně tak jako kritiku dějů dvě sta tři sta let starých je možné jej chápat jako kritiku doby, kdy film vznikl. Nevidím důvod se pořád ohánět komunistickou propagandou. Film je možná místy zkratkovitý, přece jen literární předloha je velmi košatá, ale je to koukatelný historický film. (29.01.2015)

Samotný Jirásek nebyl historik, ale spisovatel, jak tedy lze očekávat, že podle jeho předlohy vznikne pradivý historický film? Kdo to může posoudit? Nikdo jsme dobu temna nezažili. :o) Temno samo bylo natočeno v době temna. Hodnotím ho jako film, ve kterém se něco povedlo a něco zase ne. Tempo je pomalé, gesta rozmáchlá, hudba dramatická, deklamace patetické. Je jako jiné historické filmy natočené v té době. Ať se na něj bude dívat katolík, protestant nebo komunista, každý najde nějaké mouchy. Slova věrné (zda mladičké) komunistky Jiřiny Švorcové: "Modlím se! Kdo by se nemodlil!?" vyloudí úsměv na tvář. (30.01.2015)

Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. (16.11.2011)