Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce. (oficiální text distributora)

Recenze (80)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Dlouhou dobu jsem tento film odkládal a vyhýbal se mu skrze nechuť na podobně laděný počin. Ve chvíli, kdy dozrála ta pravá nálada, jsem si Místo na výsluní pustil a byl jsem prakticky od začátku vtažen do děje. Můj dojem se pohyboval kolem 3 až 4*, ale rozhodně bych nečekal, že s blížícím se závěrem ve mně uzraje plné hodnocení. Poslední minuty měly nejen napětí a spád, ale také brilantní atmosféru, která se místy dala až krájet. Soudní proces neměl chybu a finální scény už jen podtrhly výjimečnost celého počinu. ()

FilmFan24 

všechny recenze uživatele

Bezchybný Montgomery Clift v roli mladíka, který tak moc chce mít to svoje "místo na slunci". Filmová adaptace Dreiserova románu se v první polovině tváří jako tuctové romantické drama, které poté nerušeně přejde do velice temné noirové atmosféry. Výborná kompozice černobílých záběrů, které místy velice vynalézavým způsobem předjímají příští děj aniž by z něj vyzradily co se stane. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Spisovateľ Theodore Dreiser napísal v roku 1925 titul "Americká tragédia" (An American Tragedy), ktorý je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa odohrali v priebehu rokov 1906 až 1908. Začína to ako kariérny sociálny román, potom sa to prehupne do vzťahovej drámy a končí to ako justičný thriller. Napriek tomuto širokému žánrovému rozpätiu to pôsobí celistvo a vďaka skvelým spisovateľským schopnostiam pána Dreisera sa to číta veľmi dobre. V roku 1951 sa tejto literárnej predlohy chopil americký režisér George Stevens. Natočil filmovú adaptáciu, ktorá je inšpirovaná Dreiserovým románom. Mnohé detaily pozmenil, taktiež aj citeľne skreslil charaktery postáv, a dokonca im aj zmenil mená. No i tak je snímok "Miesto na výslní" (A Place in the Sun) veľmi kvalitná romantická, vzťahová, krimi dráma. **** ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Ako málo stačí, aby sa človek dostal až na samé dno. V tomto prípade zohrala svoje aj láska a časový faktor. Keby len tú druhú stretol George skôr.... No čo povedať. To, čo predviedol George Stevens v tomto snímku, tak to sa vidí iba veľmi zriedka. Ide o unikátne spojenie drámy, romantiky a film-noir a to v každom smere. Z toho dôvodu dokáže v divákovi vyvolať rozmanité pocity, ktoré sa počas sledovania snímku plynule striedajú, podľa toho čo sa práve deje. Každá jedna scéna, hlavne ku koncu, tak ponúka bohatý guláš pocitov. To isté sa dá povedať aj o hlavnej postave chudáčiska Georga. Veľmi slušný, skromný a milý chlapík, no ktorý bol schopný aj toho najhoršieho, len aby si zachoval nečakane nadobudnutý spoločenský status. Avšak aj napriek tomu ho divák neodsúdi, skôr naopak, ku koncu s ním súcití. Teda aspoň čo sa mňa týka. Skrátka ide o geniálne psychologické narábanie s hlavnou postavou, čoho výsledkom je ohromný vplyv na diváka. Tiež je ale pravda, že Montgomery Clift ho zahral brilantne, tak charizmaticky uhrančivo, že sa nešlo od filmu odtrhnúť a ja som sa raz opäť dostal do stavu, kedy mi bolo ľúto každej minúty, pretože som bol tak stále viac a viac bližšie ku koncu. Masterpiece! ()

Galerie (70)

Zajímavosti (6)

  • Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
  • Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)

Reklama

Reklama