Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ani za socialismu nebylo radno překračovat hranice mezi bohatými a chudými. Když se zednický učeň zamiluje při svém prvním melouchu do dívky ze zbohatlické rodiny, která obývá honosnou vilu, stěží může očekávat naplnění svých citů. Schematické a neživotné zpodobnění mladé generace sotva přispělo k pravdivějšímu náhledu na dobovou realitu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že i když jsem film kdysi dávno viděl a letos si jej připomněl, byl jsem mile překvapený. Příběh je příjemně civilní, postavy sympatické a to jak pubertální "ucho" Jiří Langmajer, tak ta "pidlovoká, poďobaná" Dana Vávrová. Protagonisté se chovají racionálně, včetně zedníků na stavbě (válení, chlastání, zašívání - hlavně, že se nakonec plán splnil) a konečné rozuzlení příběhu má svou logiku a je takové opravdové. Jen nechápu, jak může distributor nazývat stísněný domek, který tatínek hlavní hrdinky rozšiřuje s pomocí fušek, honosnou vilou. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Nijak přesvědčivý příběh o pubertálních problémech mládeže. Myslím, že většinu diváckého osazenstva kina v době, kdy se film promítal poprvé, zaujala jen mladá Dana Vávrová, kterou předtím znali jako roztomilou Leontýnku z Ať žijí duchové, a tady se najednou tahle Leontýnka svlíkla do naha, což bylo asi pro spoustu kluků v té době ohromné vzrůšo, neboť pokud člověk nebyl přes 15, či lépe přes 18 let, neměl takřka šanci se v nějakém filmu dopátrat alespoň náznaku sexu. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Kuk za dvě hvězdy... %-[] . . . "Koleno tam je, ale zabetonovaný..." . . . No, myslím že tahle citace ze scény s ucpaným hajzlem (ano, bylo to tenkrát všechno v hajzlu děcka - a tehdy za normalizace se stavěly základy i té dnešní ucpané kulturně-společenské, ekonomické a vlastně všeobecné žumpy...) v novostavbě domu vypovídá o době i o filmu jako takovém... Jedna hvězda tedy za formou i obsahem hebounce rádobykritický ale jinak naprosto jalový a technicky docela diletantsky vyrobený filmek coby jako až po víc jak čtvrtstoletí dlouhém odstupu s nadsázkou poučnou dobovku a ta druhá za ono kouzlo nechtěného v mládežnickém hejskování J.L. (ještě že to s klukem všechno dobře dopadlo a kolektív ho podržel...) a taky za černý bobr a bílý zadek mladé D.V. (odhalený na svou dobu značně necudně před hupsnutím do bazénu...) ;o] . . . A to je zase celý... - - - - - (Poprvé viděno od dob natočení se značným odstupem a díky tomu i s ušklíblým nadhledem 28.9.2011 na >tv blablandoff< , hodnocení 150, komentář zde zadarmo jako jedenáctý - 28.9.2011) ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nemohla jsem odolat myšlence, že uvidím skutečně mladého Langoše. Tady byl pěkné ucho. Vypadal spíše jako žák ze základky, než učeň. Ovšem, to jen do chvíle než otevřel pusu. Vyjadřování mu i po tolika letech zůstalo a ten bezelstný úsmě taky. Zápletka je klasická a velmi jednoduchá, v podstatě jde o obyčejný příběh, kterých bylo natočeno mnoho. Prostě nic převratného. ()

insurgentes 

všechny recenze uživatele

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (6)

  • Scénárista Ivo Pelant pojmenoval hlavního hrdinu Eda Mařák. Stejné jméno nesl i jeden z učňů v seriálu Třetí patro (od r. 1985), na kterém Pelant také pracoval. (Monco)
  • Eda (Jiří Langmajer) pochází ze vsi Břežkovice, dokonce můžeme zahlédnout značku se jménem obce, přesto taková obec neexistuje. (sator)
  • Ve scéně pupenda v suterénu v čase 1:55 se nad učni objevuje část mikrofonu. (Ganglion)

Reklama

Reklama