JFK

Scénář: Oliver Stone, Zachary Sklar .. „To sin by silence when we should protest makes cowards out of men.“ Oliver Stone na vrcholu sil! J.F.K. je hned vedle o dva roky staršího díla Born on the Fourth of July jeho nejpovedenější a nejpůsobivější film. Jelikož jsem v tomto případě obdobně smýšlející jako Oliver Stone, nemám důvod rýpat v jeho fabulích nebo se ohánět demagogii, ale přímo jsem si v látce a její stavbě liboval. I ten největší zastánce ještě pár let platné teorie (určité složky výboru se otevřou nejdříve roku 2029), že vrah byl pouze Lee Harvey Oswald, však nemůže popřít, že režisér a scenárista Stone s látkou mistrovsky pracuje a byť předkládá „svoji verzi,“ dělá to téměř neodolatelným způsobem. Technicky i herecky je pak snímek neméně brilantní záležitostí. Kamera, střih nebo hudba precizně umocňují divácký zážitek. Taktéž paleta herců, v jejímž čele září Kevin Costner v době svého kariérního vrcholu, odvádí poctivou práci. Zvláště při soudním přelíčení je výtečný a s takřka dokumentární přesností rozkryje veškeré okolnosti atentátu včetně jeho průběhu. Dílo J.F.K. je určitě náročné na sledování a pozornost diváka, protože takřka tříhodinový děj je z devadesáti pěti procent vyplněn dialogy případně monology. Ovšem rozhodně nenudí, pokud tedy nejste zarytý krajní pravičák, který to může brát až moc osobně... WHAT IS PAST IS PROLOGUE. 100%. (26.10.2007)

Jeden z filmových restů, které jsem měl. Respektive tohle neuvěřitelně obsáhlé Stoneovo dítko jsem viděl tak 20 let zpátky a upřímně mě tehdy umlátilo množstvím informací, postav a teorií. Velké otazníky předkládá tohle svědomí Ameriky aneb Kevin Costner rozmetává oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Nepadl ovšem prezident za oběť spiknutí? Zdravící davy a fatální kulka, která utrhla kus lebky prvního muže Spojených států. Panika. Čas se zastavil. Tragédie hrdého národa. Beznaděj i oslavy. Bolestivé a citlivé období. Politický dobrodruh, prokurátor Costner dostává „případ Kennedy“ po letech úsilí před řádný soud. A není úplně důležité, zda půjde o úspěšné snažení. Podstatná je cesta, kterou ušel a s čím vším přichází. Jeho obžalovací řeč zpochybňující mnohá „fakta“ je pak naprosto skvostná, to se musí nechat. Stejně jako řada hereckých výkonů (sešel se minimálně tucet velkých jmen). Tak uvidíme v roce 2029. (23.06.2019)

V kontroverzi si libující Che Stone nejdříve zahltí obecenstvo informacemi, aby ho od washingtonského setkání s panem X donutil nedýchat. Pokládá otázky, nabízí teorie, zběsile sází oficiální verzi jednu ránu za druhou a nejrozšklebenější jizvu americké historie drze otvírá svým spikleneckým skalpelem. Filmařsky naprosto precizní (nutno vyzvednout Williamsův vznešený hudební motiv či T.L.Jonese v roli louisianského spořádaného občana), nicméně abych byl v hodnocení zcela nekritický, nesměl by se Oli tak nimrat v tradičním klišé zaníceného vyšetřování na úkor rodiny či prostřednictvím fabulací svůj „counter-myth“ přibližovat k epizodě Pekelně ostrý výlet z Červeného trpaslíka. Ať tak, či onak, berte ten obrovský otazník kolem atentátu na JFK v intencích toho, co říkal vyšetřovatel Bill Broussard v podání M.Rookera: „This is Louisiana, chief! I mean, how do you know who your daddy is? Because your mama told you so..?“ (23.11.2015)

Oliver Stone natáčí filmy, které hýbou světem. Je o událostech, které hýbou námi. Udělá nám obraz, jak to bylo a jak to je. Ani se nedivím, že se vrhnul na film Comandate s Fidelem Castrem. Snažil se být co nejvíc realisický a to dokázal skutečnýma záběry, které se ve filmu vyskytli, včetně Zapruderova snímku. A jak Costner rozebírá magickou kulku, jsem viděl přesně hodinovej dokument o téhle magické kulce s rozborem, tak jak má být. Šlo mi o ten zbytek, který jsem si do poslední minuty vychutnával a potom jsem se divil, že je pozdě večer. Člověk nemusí litovat toho, že obětoval tak dlouhej čas svého života tomuto filmu a mohl se v klidu dívát na JFK. (16.07.2004)

Tenhle film se Stoneovi opravdu velmi vydařil. Poukázal na prohnilost americké granitury a vymohl si i nějaké konkrétní vládní reakce. Obejvuje se zde herecká extratřída a soustavný herecký koncert všech zúčastněných způsobuje, že dokonce i 206 minut dlouhý režisérský sestřih je koukatelný, svižný a poutavý. Kostner má sice už po kariéře, ale tenhle film je dobré memento na doby, kdy oslovoval intelektuální filmové fandy. Neřeším jestli je film jen spekulace, nebo jestli je pravda. Některá fakta jsou prostě nevyvratitelná, ale znám i názory odpůrců, kteří vše považují za mýtus. Myslím, že když se člověk podívá jakou zahraniční politiku razí Amerika dnes, musí sám uznat, že na těch konspiračních teoriích prostě něco je. (17.04.2005)