Takoví normální zabijáci

TV/// Obsazení 4/10 Děj 2/10 Hudba 3/10 Prostředí 3/10/// +Woody Harrelson, občas mě některé scény zaujali -hrozná kamera, střih, hudba mi nesedla/// Tady někdo při natáčení nebyl při smyslech a nebo totálně přišel o rozum. Onoho tvůrce neomlouvá ani to že se jmenuje Oliver Stone a ani tvrzení že film snese všechno. A i kdyby to byla pravda, tak divák rozhodně všechno nesnese. Je to divné, zhulené, nesourodé, hodně zmatečné a taky pořádně ujeté a krvavé. Navíc zbytečně dlouhé./// Celkem 27%/// (28.01.2011)

Je to prostě satira, krutá a brutální, znepokojující a pobuřující, exituje, je. Také chápu, že někteří méně chápaví jedinci se budou vyžívat jen v násilí, kterým film hýří stejně jako barevnými přechody a střihy. Stone vzal psychedelično z opusu Doors (taky jeden fetiš ve formě indiána), smíchal to s akcí z Čety, s fragmenty námětu Quentina Tarrantina (také zcela chápu, proč právě on prohlásil, že Stone mu to pěkně pohnojil), zamíchal do toho manipulativnost médií, zvrhlou konzumní kulturu, přisypal pseudodokument, sitcom a reality show (v té době u nás téměř neznámý element). Vzniklo z toho ojedinělé postmoderní dílo. Vemte si třeba Pulp Fiction, co má sdělovat? Přiznejte si, že se bavíte a příliš nepřemýšlíte nad sdělením či poselstvím. U TNZ je tomu jinak, usměv totiž mrzne na tváři a vy přemýšlíte proč ... jaký je smysl toho všeho řádění? Možná vám dojde, co tím chtěl tvůrce říct, možná také ne. Možná jen vidíte násilí a brutalitu, která natolik šokuje nebo přitahuje (to je zcela individuální). Ale potom by byla docela nutná diskuze o to, co víc škodí. Zda odlehčený násilný apolitický bijásek Pulp Fiction nebo politicky-satirický Stone! TOO MUCH TV! (04.03.2005)

Stejně jako Takové normální zabijáky nejde brát vážně, co se ospravedlňování a nabádání k násilí týče, tak bohužel nevyzní ani jako sofistikovaná satira. A stejně jako jeho samoúčelné vizuální vyblbování (zprvu jsem myslel, že černobílé a složené záběry dostanou později další rozměr) postrádá hlubšího smyslu, tak i ústřední myšlenka o přijmutí (popř. vymýcení) svého vnitřního démona poslouží jen v mezích tohoto filmu. Bez známek Tarantinova rukopisu a prázdnotou ve svém nitru je tento snímeček jen nenáročná, fajnová a cool zábava... 6/10 (11.01.2010)

No teda kurva to byla gigantická řežba. Než se člověk vůbec vzpamatuje, že film začíná, tak už má za sebou pár mrtvol. V první chvíly mi sice moc neseděla kamera, kdy byl obraz každých 10 vteřin jinak barevnej a neskutečně zběsilej střih, kde se mezi normální scény nastříhaly takový psycho ukázky , až to vypadalo skoro jako nějakej dokument, což si myslim, že to takhle Oliver Stone trošku chtěl, já bych to sice přece jen nechal jako normální příběh, ale nakonec jsem si na to docela zvyknul, i když to nebylo úplně ideální, takhle to bylo zhruba do 3/4 filmu, kdy se stihla pěkná řádka brutálních vražd a trochu volnější průběh ve vězení, jenže pak začaly úplně neskutečný jatka, možná sem taky šílenec, ale já Woodymu a Juliette fakt přál aby utekli. Ve filmu je sice docela velký množství herců, ale moc dlouho se tam většinou neohřejou. Nejviditelnější jsou samozřejmě Harrlesson a Lewis a jsou taky naporsto nejlepší, fakt úžasný, pak jsou tady ještě skvělý Tommy Lee Jones a Tom Sizemore, ale na Harrlessona s Lewis prostě nikdo nemá. Drsnější příběh jsem už dlouho neviděl, jestli jsem vůbec drsnější někdy viděl (28.07.2006)

Hlavní vinu na tom, že tenhle snímek působí rozpačitě, nese režisér Oliver Stone. Jeho paranoidní režie, která filmu hodně ubírá na síle a působivosti, nebyla nejšťastnější volbou. Málo ujetý je ale i Woody Harrelson oproti Juliette Lewis, která ho výrazně přehrává. Scénář je výborný a v rukou jiného, ujetějšího režiséra, se mohlo jednat o pozoruhodné dílo. Celou dobu spolu scénář a režie soupeří o to, kdo bude mít nakonec navrch. Těžko říct, co si z toho nakonec odnese divák. Výsledkem je zmatený film, který neví, zda chce být černočernou pohádkou o oslavě násilí, nebo hluboce moralizující sondou do současných médií. (19.02.2009)