Takoví normální zabijáci

Stejně jako Takové normální zabijáky nejde brát vážně, co se ospravedlňování a nabádání k násilí týče, tak bohužel nevyzní ani jako sofistikovaná satira. A stejně jako jeho samoúčelné vizuální vyblbování (zprvu jsem myslel, že černobílé a složené záběry dostanou později další rozměr) postrádá hlubšího smyslu, tak i ústřední myšlenka o přijmutí (popř. vymýcení) svého vnitřního démona poslouží jen v mezích tohoto filmu. Bez známek Tarantinova rukopisu a prázdnotou ve svém nitru je tento snímeček jen nenáročná, fajnová a cool zábava... 6/10 (11.01.2010)

Film je srovnáván s Tarantinovkami, ať již po právu či nespravedlivě. Skutečnost je taková, že otcem podobných filmových zpracování je právě slovutný Quentin, který na tomto charakteristickém stylu umění postavil kariéru. A tak je logické, že když se o něco podobného rozhodne uhlazený Oliver Stone, vyslouží si srovnávání ve velkém. A jakpak by takové srovnání mohlo dopadnout, že? On je to vcelku dobrý pokus, tento zabijácký příběh lásky, ale záhadou mi trochu zůstává, o co že to ten pokus vlastně je. O sdělení světu, že superstar může být i zločinec? Inu, dobrá. Mně však již k tomuto poznání stačili pánové Zodiac, Hannibal, Al Capone, Kájínek a další... (03.07.2011)

(90%) TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI, film, který mi tolik let unikal a na naléhavé doporučení mého oblíbence z CSFD jsem si jej nakonec pustil. A sakra, po skončení snímku jsem byl „lehce indisponován“. Rozhodně se ve mně vířily kladné pocity, přesto jsem si nemohl v hlavě napevno sesumírovat, jak film ohodnotím. Rozhodně jsem byl přesvědčen o lepších 4*, možná víc. Trochu bych mohl vytknout dění v čase cca 60minuta – až – 85 minuta. Ten rozhovor s hlavním zabijákem (W.Harelson) nebyl špatný, ale zbytečně dlouhý. Krom toho bych ve finále ještě přidal víc brutality a sakra, chtěl jsem ještě víííííc, delší stopáž atd. – ale nevadí! Co se týče první hodiny filmu, tam není o čem diskutovat, rovnou bych jí napálil 200%. Má to neuvěřitelně dravé tempo, stále se něco děje. Jak mnozí píší, připomnělo to Tarantinovky, jenže tentokrát s tím rozdílem, že pod taktovkou Tarantina se hodně mluví, je tam spousta dialogů, zato zde je k tomu ještě plno akčních sekvencí, přestřelek atd. Nechybí tomu ani skvělé, stylové hlášky, které nemají ani tak moc konkurenci. Nejvíc jsem se zasmál při pasáži (resp. to vypadalo jako sitcom) s rodiči Mallory, kdy její nechutný fotr sype jednu hlášku za druhou. Celkově mě ústřední dvojice Harrelson a Lewis bavila, včetně skvělého úvodu. Ta druhá půlka už byla mírně slabší, ale stále tam nebylo nic podstatného k vytknutí. Herecké obsazení bylo krom hlavního dua též skvělé. Robert Downey Jr. Měl stejnou vizáž jako v jeho současné roli Iron Manů, i když zde byl ještě mladý – ale rozhodně mě bavil, ke konci trochu zešílel, ale super! T.L.Jones v menší roli určitě neurazil. A T.Sizemore zde byl správně slizký. K tomu ta vydařená hudba, včetně hlavního songu …. Ještě zmíním neobvyklou, technickou stránku snímku. Ta kompozice barev, úhlů kamery – to dodávalo filmovému světu něco nového. Ve většině těchto scén jsem byl spokojen, i když párkrát jsem mrkl očima a byl trochu zmatený, ale jinač super. Ten černý humor a až satirická myšlenka – to vše je zde krásně rozložené, ani víc, ani míň! Těším se na další shlédnutí! (01.04.2020)

No teda kurva to byla gigantická řežba. Než se člověk vůbec vzpamatuje, že film začíná, tak už má za sebou pár mrtvol. V první chvíly mi sice moc neseděla kamera, kdy byl obraz každých 10 vteřin jinak barevnej a neskutečně zběsilej střih, kde se mezi normální scény nastříhaly takový psycho ukázky , až to vypadalo skoro jako nějakej dokument, což si myslim, že to takhle Oliver Stone trošku chtěl, já bych to sice přece jen nechal jako normální příběh, ale nakonec jsem si na to docela zvyknul, i když to nebylo úplně ideální, takhle to bylo zhruba do 3/4 filmu, kdy se stihla pěkná řádka brutálních vražd a trochu volnější průběh ve vězení, jenže pak začaly úplně neskutečný jatka, možná sem taky šílenec, ale já Woodymu a Juliette fakt přál aby utekli. Ve filmu je sice docela velký množství herců, ale moc dlouho se tam většinou neohřejou. Nejviditelnější jsou samozřejmě Harrlesson a Lewis a jsou taky naporsto nejlepší, fakt úžasný, pak jsou tady ještě skvělý Tommy Lee Jones a Tom Sizemore, ale na Harrlessona s Lewis prostě nikdo nemá. Drsnější příběh jsem už dlouho neviděl, jestli jsem vůbec drsnější někdy viděl (28.07.2006)

Největším vtipem tohoto geniálně zrežírovaného snímku je skutečnost, že tím největším zabijákem nejsou klasičtí sérioví vrazi Mickey a Mallory Knoxovy, ale reportér Wayne Gale a detektiv Jack „vím, co je vražda“ Scagnetti. Tito dva jako zástupci dobra, tedy vyšetřovatel - policista a vyšetřovatel - publicista. Snímek tak nepřímo ukáže, že to oni jsou ti zlí, protože se tak prvoplánově nejeví, jako dvojice vyšinutých vrahů Knoxových. A nepřímo záporných postav je tam celá řada. Od vyšinutých rodičů Mallory, přes vyšinutého ředitele věznice (vynikající Tommy Lee Jones) až po vyšinutou sobeckou milenku novináře Wayna Galea. Všichni jsou vyšinutí, jen Mickey a Mallory Knoxovi jsou takový normální zabijáci. Kromě toho všeho jsou ve filmu obsazeni vynikající herci, je brilantně zrežírován, má netradiční vypravěčskou formu a scénář z rukou samotného Tarantina. Co na tom, že scenárista měl k filmu nějaké hemzy. Je to unikátní podívaná s jasně daným poselstvím: Je zločin glorifikovat zločin? (10.12.2012)