Četa

Byl bych to byl býval viděl v osmdesátých letech, byl bych býval byl asi nadšen. V roce 2008 ve mě tento film nevyvolává nic převratného. Je to jisto jistě skvěle zvládnutá prácička, vykreslující dokonale vietnamskou válku, ale něco podobného jsem už viděl několikrát. Tento válečný film ovšem ostatní dílka v něčem převyšuje. Je to ona krutá realita a žádné zlehčování jinak zbytečného konfliktu. 80% (01.10.2008)

Oliver Stone právě vybojoval své velké vítězství. Jeho bitevním polem je kambodžsko-vietnamská hranice, jeho stěžejními zbraněmi jsou Willem Dafoe a Tom Berenger a municí mu budiž charaktery postav těchto herců. Motivován složením pocty provedl precizně svoji četu bojištěm a ukázal temné stránky (ne)lidských bytostí. Hvězdné obsazení se předvedlo jako sehraný tým a podporováno tíživým hudebním doprovodem se postaralo o působivý divácký zážitek bez výrazných hluchých míst. 6 miliónů dolarů(rozpočet)/138 miliónů dolarů(výdělky v USA) (25.11.2007)

Platoon je velice syrové nekompromisní drama vyobrazující vietnamský konflikt v celé své nahotě. Na jednu stranu jsou zde vojáci, pro které je zabíjení nutnost a na straně druhé je zde ještě alespoň trošku mírumilovný seržant Elias v podání skvělého Willema Dafoeho. Mezi dvěma těmito kameny sledujeme příběh vojína Taylora. Na Zemi existuje peklo a jmenuje se Vietnam! 90% (26.08.2006)

„Rejoice O young man in thy youth..“ Od první minuty je zřetelné, že Stone přesně ví, o čem točí. S občanskou válkou v četě vzrůstá počet nepřátel a tváři v tvář tomu každodennímu šílenství je nutno učinit rozhodnutí, na čí stranu se postavit. Adagio for strings od Samuela Barbera vás chytne za srdce, stejně jako osud otcovského seržanta Eliase a vy se v tom válečném světě nenávratně pokřivených lidských hodnot a temných niter vyplouvajících na povrch musíte chtě nechtě ztotožnit s nápisem na Taylorově přilbě (when I die bury me upside down so the world can kiss my ass). (29.08.2008)

(1001) Bylo tam pár skvělých pasáží, jako celek, jako autorská výpověď, to pro mě nicméně nefungovalo. Autor ví, o čem vypráví, zároveň ale jako by nevěděl, co tím chce říct. Vše se odráží v hlavní postavě, která střídá povahu (ani ne náladu, ale prostě svoje založení) scénu od scény, a Charlie Sheen je prostě prkno neschopné sdělit nám proč. Spojeno s tuctovým voice-overem to působí jako školní slohovka na téma "válka je špatná". Ale sakra, Vilém je tak andělsky krásný. -"Feeling good's good enough." (27.11.2020)