Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na rozestavěném pražském sídlišti stojí maringotka a v ní bydlí dva mladí zedníci, na které ve městě čekají nejrůznější životní zkušenosti. Kolem dvou venkovských zedníků pohlcených velkoměstem je tu rozehrána zábava více než rozpačitá, bezzubá, prozrazující, že v době vrcholící normalizace se i veselohernímu žánru dařilo bledě, především byly nežádoucí jakékoli satirické narážky. Bez citu pro humornou nadsázku a bez vtipně pointovaných zápletek se odvíjí příběh, který ukazuje, jak se hrdinové, přebývající v maringotce stojící na rozestavěném sídlišti, potýkají se všelikými nástrahami "velkého světa"... Nepomohla ani účast oblíbených herců s pitvořícím se Josefem Dvořákem v čele. (Lexikon českého filmu)

(více)

Recenze (31)

Tiiso 

všechny recenze uživatele

Hlavní dějová linie příběhu se sestává z poznávání nejen městského života, jednoho vesnického stavbaře (Hartl), který se aspoň z počátku nechá vést starším zkušenějším kolegou, kterého dobře ztvárnil Jozef Dvořák. Ten ho učí jak získat nejlépe ženské srdce. Bydlí v maringotce na staveništích obrovských panelových sídlišť. V příběhu se dá vidět, co tehdy (1978) bylo všední a běžné – rozestavěné stavby, pražské šantány atd. Sledujeme vývoj kamarádů, jejich sny i jejich rozkoly. Dojde i na Brigádu socialistické práce. Snímek drží pohromadě výkon Dvořáka a celkem obstojné dialogy. Samotný příběh dozajista ne. Není vyjímečný, není natolik silný, aby hleděl přes ubíhající roky k nám, do současnosti. Zápletka je průměrná. Technické zpracování odpovídající zmíněnému roku, to znamená dosti špatné. Kamera podprůměrná, doprovodná hudba taktéž. Díky výkonům Dvořáka a Hartla a určité kvalitě dialogů, dostal snímek ode mě dvě hvězdičky. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Námět poukazuje na dělníky stavby sídliště   ve velkoměstě pocházející z vesnice a jejich   využití volného času. Honosné restaurační   podniky a ženy, to je krédo jejich zájmu.   Snímek staví hlavně na osobnosti Josefa   Dvořáka, ale když scénář a vůbec veškeré   tvůrčí nápady pokrývá mohutná šeď, ani on   ze své role zázraky nevykouzlí. Celé je to   takové omšelé a bez nápadu. Příběh   proplouvá vědomím téměř nevědomky a když   snímek skončí, zbývá už jen položit   otázku: "Ví někdo o čem to vlastně   bylo?" ()

Reklama

Master19 

všechny recenze uživatele

Tak trochu druhý díl Světáků s dosti osekanou zápletkou. :-) Ne, přeháním, Josef Dvořák je svébytný a drží film nad vodou scela vlastním způsobem. Jan Hartl "hraje" svou obvyklou roli ťunti a také není špatný. Ostatní ovšem nestojí za zmínku, ačkoliv plejáda herců, která se tu míhá je celkem zajímavá. Ovšem kdo by chtěl předvádět svůj životní výkon na rozestavěném sídlišti... ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Tak trefně vyjádřený "oficiální text distributora" jsem zde snad ještě nečetl a nenapsal bych svůj komentář lépe. Zdaleka se nejedná o komedii. Kdo si myslí, že příběh, kde se kluk z venkova ztrácí v životě a ve vztazích v Praze, kde jeden známý okrade druhého, může být komedií, tak v tomto případě se mýlí. Film se potácí mezi náznaky kritiky, náznaky satiry, náznaky humoru, náznaky dramatu, ale žádný není dotažen do konce. Snad i proto je dnes tento snímek již téměř zapomenutý. Zajímavý je jen tím, že rok jeho vzniku se shoduje s rokem narození autora tohoto textu. PS: vznikající sídliště byla opravdu odporná, neosobní a budící spíše úzkost. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Krásný šatičky. Ale kdekdo byl by v nich veselejší...“ Sny a touhy dvou mladíků s duší světáků a snad i kočovníků v šedivé současnosti. Jak už pár lidí v komentářích napsalo, tento film lze brát do jisté míry i jako normalizační verzi Světáků (1969). Lvi salónů v něčem legendární Podskalského komedii skutečně připomenou, třeba i jedním z dialogů dvojice zedníků, kde v posteli jeden z nich s ní o večeru s dámou v nóbl podniku, symbolický je portrét Jiřiny Šejbalové umístněný na zdi šatnářky... Tohle jsou sice „Světáci“ o něco méně výrazní i vtipní, ale zároveň daleko realističtější, více ponurí, kdežto depresivnější atmosféra socialistické doby stylově proniká i do velmi pochmurného, temného a šedivého vizuálu. Spíše než jako komedii jsem tento film bral jako drama zčásti odlehčené humorem. Některé hlášky mě dokázaly rozesmát, s kouzlem poetického kontrastu ke mě doléhala úplně odlišná atmosféra v odlehčených chvilkách u maringotky: zařízení v retro stylu, výzdoba, kostýmy a jiné libůstky, starý gramofon... Naproti tomu na mě v jiných chvílích zapůsobilo dobře podané drama dvou dělníků, kteří procházejí stezkami mládí a školou života. Josef Dvořák, kterého jsem jako herce a komika nějak vždy (asi neprávem) podceňoval, mě příjemně překvapil, jen škoda, že ho spolu s Hartlem doplnily naopak nepříliš výrazné výkony ze strany hereček. Jinak mě k velkému překvapení tento film hodně bavil, dobře natočený příběh jen s minimem hluchých míst, kde slabší 4 hvězdičky ve výsledku jako nadhodnocení nevnímám. 70% ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Poslední film Josefa Hlinomaze. Téhož roku zemřel ve věku 64 let. (M.B)

Reklama

Reklama