Pán přílivu

Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda. (23.04.2020)

Tentokrát mi Streisand sedla. A je téměř zázrak, že jako režisérka i jako herečka. Ve dvojici s Nickem Noltem jim to slušelo a ke konci jsem jim to vyloženě přál. Pán přílivu je parádní drama hlavně díky pomalému odtajňování minulosti. Pokud bychom zůstali v přítomnosti, je to jen další romantické drama, které nemá ničím zaujmout. Ale jak mě flashbacky ze začátku rušily, pomalu jsem je vyhledával víc a víc a jejich finále, které rozkrylo mnohavrstevné drama, bylo parádní. Jen konec, i když ve finále vlastně dobrý, mě rozesmutněl. Dobrý film. (25.06.2021)

Film je vcelku slušný, Barbara Streisand se ukazuje být dobrou herečkou i reřisérkou; téma je také zajímavé - jak nás vzpomínky na místy dost neradostné dětství ovlivňují i v dospělosti. Ale přesto bych měla jednu dost podstatnou výtku - co v tomto filmu proboha dělají dialogy (naštěstí jich není moc) á la Rosamunda Pilcher ? Tady měl někdo občas černo v hlavě...Když však přimhouříte oko, zůstává kvalitní film. (10.02.2004)

Barbara Streisand si ze své knihovny vzala jednu knihu s červeným přebalem, podle jejího sladkobolného příběhu natočila film, a to docela obstojně a natolik sofistikovaným způsobem, že jsem občas zapoměl odkud ten příběh pochází. Avšak romantikou rozbředlý konec nenechá žádné iluze o původu příběhu. (07.09.2011)

Film jsem viděl kdys, snad jako premieru, a měl jsem z toho tak silný zážitek, že dodnes to mám zafixovaný jako dost dobrý.. snad jako hodně zajímavý a působivý film. Po miliardě let, jsem to sjel znovu, a dojem je...že je to opravdu dost povedený, silný film, který má co nabídnout i dnešní generaci filmožroutů.. (26.07.2017)