Maturita za školou

Tak aby bylo jasno, soudruzi. Divoká šedesátá skončila, od teď bude film vychovávat. "Maturita za školou" je jednak takovým výchovným počinem pro naši mládež, jednak názorným příkladem, jak to dopadá, když se socialisticky spořádaní, umělecky impotentní, myšlenkově plytcí tvůrci pokoušejí o "hlubší ponor", "životní dilema" nebo dokonce "smysl života". I když až na zlou společnost špatných kamarádů - trampů ve třetí povídce tam vyložená zákeřnost nebyla, ta falešná, plytká, nažehlená normalizační optika z toho čpí na každém kroku. Zvláště "mladý básník" byl opravdu k sežrání a jeho představitel - mladičký vlasatý Kaiser - byl opravdovou kuriuzitou, podobně jako Lábus v roli zlého trampa (zřejmě jejich generálka na legendární Mimikry). Tento film jsem si pustil jen proto, abych si doplnil filmografii pana Šebánka - a s úlevou konstatuji, že se objevil jen na pár vteřin a beze slov, protože etuda tohoto génia rodu Homolkova, jak s tupým úsměvem naslouchá básníkově prvotině, je opravdu smutným završením jeho "neherecké kariéry". Náladu mi ovšem spravila Schallerová, jejíž nebeský půvab prozářil i tuto trapárnu. Do odpadu neházím, to bych přece jen křivdil. Celek má jakousi koncepci a vypointované ústřední myšlenky každé jednotlivé povídky jsou přes všechnu tu bídu sympatické. (Zvláště otevřený závěr Reprezentanta mě příjemně překvapil.) Celkově tedy hodnotím poněkud vstřícněji než slunicko2, jehož trefný komentář ovšem vřele doporučuji. (04.03.2011)

Tak jsem se těšil na pana Šebánka a nic. Sedí tam pár sekund a to je všechno. No, první povídka byla ultra hovadina, druhá jen hovadina, a třetí ušla. Té bych měl dát z povinnosti plný počet, protože byla o mně a mém mládí. Také jsem vandroval lesem sám. Jen jsem tam nehulákal. Bohužel tomu chyběl pointa, a bylo to takové neslané, nemastné, jako celý film. Takže dávám dvacítku za poslední povídku , ani ne tak kvůli jejím nekvalitám, ale za téma. Krásně se mi při tom vzpomínalo na mládí. (09.09.2017)

Povídka Básník je i přes svou kratičkou stopáž neskutečně nudná a herci zde absolutně nemají co hrát. Naštěstí kameraman docela často zblízka zabírá Jarku Schallerovou - kvůli ní bych klečel taky :-) (stejně jako starej Homolka, který se zde v miniroličce rovněž mihne). 40%. Reprezentant má zajímavou atmosféru, sympatického Milana Orlowského, řeší zajímavým způsobem dilema škola x kariéra, které však absolutně vyšumí do ztracena a nedospěje do žádného konce. 40%. Povídka poslední, Bíbr Grizzly, je z celého triptychu nejsilnějším článkem nejen díky mému oblíbenému prostředí, ale má jako jediná znatelnější příběh a gradaci. Typově přesný Vladimír Kudla podobných filmových příležitostí moc neměl. 70%. Dodatek: Průměrný povídkový film, stojící za pozornost hlavně (možná pouze) kvůli závěrečné povídce. 50%. (25.07.2015)

Socialistická tvorba v plné parádě aneb Takoví jsme byli? 1) Za doprovodu budovatelských písní se rozervaný básník v nažehleném tesilovém obleku s kravatou rozmýšlí nad svým dalším osudem. 2) Reprezentant si s naléhavou vážností klade hamletovskou otázku sport anebo maturita slušně oblečen do tmavých kalhot od obleku a zdobené košile. 3) To k trampovi Bíbru Grizzlymu s pečlivým účesem od maskéra už byly jakési odrbané džíny připuštěny, zřejmě k dosažení větší věrohodnosti, když převezme v lese péči o hejno opuštěných Kájů Maříků. 4) Uvažování hrdinů ve filmu se má k realitě asi jako reálný socialismus ke komunismu. O zábavu se film ani nepokouší, úporně se drží svého vytýčeného vzdělávacího poslání, aby ta naše zdravá mládež měla před očima nějaký vzory, jak řešit své problémy, rozumíš, soudruhu. 5) Celé je to jednoznačně nudný odpad. Hvězdičku dávám 21letému stolnímu tenistovi Milanu Orlowskému, který si ve druhé povídce zahrál sebe sama, ne tedy za herecký výkon, ale jako vzpomínku na sportovní legendu z mládí. Slušelo mu to. Holt je jednodušší najít sportovce, kterého potom nadabuje Michal Pavlata, než herce, který by uměl s pálkou jen vzdáleně to, co náš nejlepší stolní tenista všech dob. (30.11.2010)

Fascinující herecká sestava se tu sešla. Filmové začátky Kaisera nebo Töpfera a pak hromada zajímavých herců v nezajímavých rolích. První povídka neuvěřitelná i na tehdejší dobu, druhá z dnešního pohledu pochopitelnější než tehdy a možná proto nudnější a třetí jako zjevení. Na tu se dívá moc pěkné po všech stránkách, možná ta pointa, ta pointa mohla být... (07.12.2016)