Režie:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
František FilipovskýVOD (1)
Obsahy(1)
Donjuanovské téma převyprávěné mistrem animovaného filmu Janem Švankmajerem a podle starých českých loutkářů. Jan Švankmajer vytvořil v roce 1969 loutkovou hříčku. Jako námět mu posloužila stará hra českých potulných loutkářů o Donu Šajnovi (Juanovi), která se však v tomto zpracování jeví jako krvavý morytát. Neboť hrdina v ní povraždí nejen otce dívky, kterou chce za ženu, ale i otce svého a bratra, který mu chtěl dívku přebrat. Konec ovšem hrdina má, jaký si zaslouží: i jeho duch svrhne do temnot. Komickou figuru tu, jak se na lidové české loutkářství sluší, zastává Kašpar coby sluha. Autor téma zasadil do prostředí divadelních barokních kulis, přírodních zahrad i rozvalin, a vedle klasických marionet použil i herce skryté do jejich podoby. Komentář postav svěřil Františku Filipovskému, jenž s originální intonací namluvil všechny role. Jedno z nejpozoruhodnějších animovaných děl Jana Švankmajera tak dostalo ve výtvarné a realizační rovině fantaskně parodující význam. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Svět loutek mě moc nebaví a ačkoliv Švankmajera uznávám, obdivuji jeho umění a některé jeho filmy mě dokázaly nadchnout, tento experiment se zfilmováním loutkového divadla s archaickým pojetím v historických kulisách mě moc neoslovil. Přes relativně krátkou půlhodinovou stopáž mi Don Šajn připadal hodně zdlouhavý, oproti jiným dílům tohoto originálního tvůrce i poněkud méně nápaditý. Pokud to mělo v sobě mít i nějakou hlubší myšlenku, zůstala mi zde velice dobře skryta. Rád bych tohle dílko více docenil, ale je mi líto, tohle šlo po celý čas naprosto mimo mě a nedokážu mu dát vysoké hodnocení jenom kvůli jménům režiséra a hudebního skladatele... ()
Působivé loutkové Švankmajerovo „představení, okořeněné o výborný hlas Františka Filipovského. Autor pojal příběh pěkně podle svého a já se u některých pasáží skutečně hodně bavil. Samozřejmě se našlo i pár slabších momentů, ale jako celek to fungovalo. I já souhlasím, že jde o jeden z těch nejlepších počinů z dílny Jana Švankmajera, tudíž nadprůměrné ohodnocení je zde zcela po právu a na místě… ()
Téměř geniální, loutkohra, ze které musí mět radost každý řádný Cimrmanofil (Oživlé dřevo! Oživlé dřevo!!) pomocí dvoumetrových loutek (což jsem si uvědomil až tak po deseti minutách, takže je to zvládnuté VELMI dobře) funguje na jedničku a krásně se doplňuje s šestákovostí děje a jeho neskutečně zábavnými dialogy, které působí až sebeparodicky (čemuž dopomáhá František Filipovský, který ze sebe ždíme maximum). Když se to celé spojí s výbornou hudou a kamerou (hle, roztřesená ruční kamera, jsi se bodnou Bourne) a výsledek zářivé téměř dokonalosti jest dokonán, jen ty nezměrně pitomé obrazy s psaným textem jsou otravné a hloupé, ale tím si zážitek kazit nehodlám. " Pak-li ne, zde pod tímto kordem Zhynouti musíš! " ()
Výtečná surrealistická koláž Jana Švankmajera kombinující loutky (především Kašpar je nezapomenutelný), kulisy, animaci a reálné záběry. Hororový jarmareční příběh s komediálním nádechem je variací známého příběhu Dona Giovanniho. Hlavní temný padouch je Don Šajn, ale jeho hubou klapající služebný Kašpar je děs sám. Zkrátka, JEDINEČNÉ ()
Originální loutkový film s marionetami v životní velikosti podle donšajnovských her českých loutkářů ve svébytném podání Jana Švankmajera. Výborná práce se střihem, filmařskou zkratkou i typicky švankmajerovské výtvarné ozdůbky. Za zvukovou složkou stojí pánové Liška a Filipovský, to je také záruka kvality. Ale stejně mi připadá, že tenhle film měl být po vzoru ostatních mistrových filmů té doby kratší. ()
Galerie (3)
Photo © Krátký film Praha
Reklama