VOD (1)
Obsahy(1)
Dlouhý záběr na starou rozpraskanou zeď střídá pohled na netradiční hodiny které vždy v celou vyhodí pár kamenů, které vytvářejí obrazce, postavy a dovádějí. (Stodvacet)
Recenze (41)
Nerad bych se Mistra dotkl, ale víte, co mi to připomínalo? Takové ty čistě vizuální programy pro malinké děti na dětských TV kanálech. Pravda, dneska to je čistý digitál, tehdy to byla stará dobrá ruční práce a Švankmajer si s tím, obzvláště v posledních minutách filmu, musel vyhrát dost razantně, ale možná kdyby to bylo o něco kratší, tak by to tak nenudilo. ()
Rozverná švankmajerovská hříčka. Byly jednou jedny hodiny. Ale nebyly to ledajaké hodiny. Byly to kouzelné hodiny. Místo kukačky a jejího časového ohlášení se vždy v celou objevila hromada kamenů. Kdo ví, kde se vzala... Srdce každého mineraloga by zcela jistě zaplesalo, pro mě ale kámen jako kámen. Dostat křemenem po hlavě by bolelo určitě úplně stejně jako třeba žulou nebo pískovcem. ()
Opravdu s kameny? Zprvu zdánlivě jen manýra. Ale už při druhé várce je zřejmé, že ta první nebyla manýrou tvůrce filmu, nýbrž manýrou fyzikální (resp. chemické, biotické) reality, tvořivou manýrou vesmíru. Následuje evoluce. Po třetí várce napjatě očekávám, jak to bude dál. A bude: Shromažďování a slučování. Milování k sežrání. Rozbíjení. Tik tak tik tak tik tak tik tak tik..........................bim bam................tik tak tik tak tik tak........................ ...............konec. Jak to bude dál? PS: Překvapuje mě, že ze všech 27 dosud komentovavších jedině známý vtipálek Flipper pochopil, o co jde. S tím rozdílem, že já v tom vidím globální fylogenezi, on individuální ontogenezi; když si to tak zpětně promítnu, musím přiznat, že skutečné "co tím chtěl básník říci" uviděl Flipper. ()
Trochu zapojím onu fantazijní realitu, tak jak nás učí vnímat svět pan Švankmajer, a představím si, jak asi došel k námětu. No, posbíráme pár kamenů, hodiny, které si musí občas ulevit, a uděláme z toho nějakou vyšší metaforu. A hudební doprovod? No třeba, dětská ukolébavka. Jan Švankmajer si již ve svém třetím počinu hraje a přitom diktuje i ukazuje, jak se to má dělat. ()
Jak napsal již Jan Krejčí v Počátcích nerostopisu v roce 1851: „Obyčejný kámen, jaký na cestě nalezáme, nezdá se míti nic obzvláštního na sobě, ani určitého tvaru rostlin, ani půvabnosti barev ani příjemného zápachu. Vstoupíme-li ale do hlubokých bání, kde pilnost lidská potřebné nebo drahocenné rudy těží, spatříme rozmanitě zapletené žíly, naplněné skvostnými nerosty určitých ostrých tvarů. A jaké množství rozmanitých kamenů nejkrásnějších barev a nejpodívnějších tvarů obdivujeme ve sbírkách nerostopisných!“ ()
Zajímavosti (1)
- Hry s kameny sice začínají každé tři hodiny (ve 12:00, 15:00, 18:00, 21:00 a znovu v 15:00 hodin), ale po skončení her a vyklopení kamenů z hrnce ukazují ručičky špatně. (JoranProvenzano)
Reklama