Kostnice

Jako video je to rozhodně zajímavé – nikdy jsem tam nebyl (alespoň inspirace se zas podívat na nějaké zajímavé místo v naší republice), ale já dávám přednost „klasické“ tvorbě Jana Švankmajera. Ten lehce morbidní komentář průvodkyně byl až směšný a já bych odtud asi odešel holý jak kostelní myš – se všema těma pokutama (fixou či propiskou bych tam nic nečmáral, ale tak šáhl bych si…). Opravdová raritka a těch kostí a lebek – no některé věci jsou z tama vážně pozoruhodné. (18.02.2020)

Stačí už když si uvědomíme, že při vzniku jednoho dokumentu hrají prim tato čtyři jména - Rint, Švankmajer, Liška a Prévert - a hned je jasné, že z toho těžko může vzniknout dokument fádní, průměrný, ba vůbec nějakým způsobem normální. Kombinace jednoduchého, ale působivého rytmu hudby s unikátními pohyby kamery, báseň, která opěvuje zrod myšlenky a v kontrastu s tím zobrazení konce těla, jež je po čase znovu užito (znovuzrozeno) v další myšlence na umělecké dílo, či celkový bojkot faktografické popisnosti, to vše činí z Kostnice navýsost originální záležitost a to nejen v naší domácí kinematografii. (01.12.2016)

Viděl jsem verzi s úvodním komentářem a hudbou. Tentokrát Švankmajer slíznul smetanu za nic. Kostnice je sama o sobě naprosto mrazivé atmosferické místo. Takže 3 hvězdičky za morbidní formu umění, ale ne za režii. Možná bych hodnotil jinak znát původní zvukový doprovod, ale i kdybych ho ted měl k dispozici tak si Kostnici už stejně znova nepustím. (23.11.2006)

Nutno si říct, že na atmosféře tentokrát nemá hlavní podíl Švankmajerův mistrovský cit pro Úchylno, nýbrž že Kostnice sama nás ohromuje svou dokonalou, až patologickou precizností ve všech dílech (opravdu skvostech), které bychom nepochybně docenili, i kdyby byly jen z pouhého dřeva. Také podotýkám, že jsem viděl verzi nekomentovanou a právě proto byl narůstající počet záběrů na stejnou místnost po chvíli lehce monotonní. I tak ale slušné 4*. (09.06.2006)

Verze bez prý zábavného komentáře průvodkyně. Tohle je nějaký umění? I tak zajímavý objekt jako je Kostnice dokázal Švankmajer natočit stylem, kdy se po pár minutách modlíte, ať už to skončí. Zběsilý, absolutně zbytečný střih (roztěkanost jako v očích školáků mu nežeru) , nesnesitelný hudební doprovod, přehnaná stopáž a přímo brutální nuda. Ale čekal jsem, že tahle sračka bude mít na csfd aspoň 90%. (21.03.2009)