Něco z Alenky

Režisér nás vtáhne do svého světa a téměř geniálním způsobem, tak máme šanci sledovat Alenčiny trampoty napříč neznámou a těžko uvěřitelnou krajinou. V určitých pasážích jsem se však neskutečně nudil a když jsem neustále slyšel "říká bílý králík" začal jsem být na tuto postavu přímo alergický. Po vizuální stránce, hudebním doprovodu a kameře nemám toho moc co bych mohl vytknout, ale tempo příběhu bylo místy opravdu hodně pomalé až jsem málem usnul a unudil se k smrti. (20.04.2011)

Něco z Alenky je film, ve které je opravdu jen něco, např. tam vůbec není kočka Šklíba (bohužel), Tydli bratři a další drobnější postavičky (krom postaviček tam není den Nenarozenin). A proto mi přišel prostředek trochu nelogický (nevěděl jsem, proč se Alenka (a ne jenom ona) chová tak nelogicky. Vím, chci o Zemi divů moc ;-)) , takže bych uvítal větší odpoutanost nebo mnohem větší doslovnost základu od Carrolla (ale pak by tam nebylo pár skvělých překvápek). Po celou dobu snímku jsem si to srovnával s dalšími filmovými adaptacemi knížky. Se závěrem mě to fakt začalo bavit(,,Setněte jim hlavy!"). Příběh sice děla docela dost, ale Švankmajerovo dílo (tímto jim začínám) staví na formě, jako by to tvořil Burton - chodící kostřičky (ale pro něho je důležitější příběh než forma), takže bych mohl dát 5* (ale přes ten prostředek nemůžu). PS dejte si bacha na stoly se šuplíky. (24.04.2014)

Příšerná pohádka od režiséra, kterého nejspíš nikdy nepochopím. Ale ve vší té obrovské nepříjemnosti plynoucí z pocitů člověka při sledování tohoto děsného filmu musím uznat, že je svým způsobem naprosto úžasný, i když ve svém konečném důsledku je to neskutečně otřesný film, který už nechci v životě vidět. (12.01.2010)

Je zvláštne opisovať takú kurióznosť akou je Švankmajerove podanie Alici v krajine zázrakov. Ak existujú ešte väčšie dva protipóly ako príbeh a snový surrealizmus, potom som si istý, že by to pán Švakmajer dokázal perfektne sformulovať aj do filmu. Je to skrátka iný príbeh známej rozprávky, než ako ho poznáme. Surrealizmus líznutý s každým druhom žánru od komédie, cez bábkové a stop-motion sekcie až po nepríjemné a experimentálne/hororové pasáže tomu výborne sedia. Starý režim umelcom neprial nič dobrého, no i tak sa dokázala pretlačiť umelcova sloboda. Až ma udivuje, že je toto vlastne prvý súkromný Československý film natočený v dobe, keď úplne všetko vlastnil len a len štát. Ak vám nevadia extrémne artové, ba až experimentálne snímky, u ktorých na prvý pohľad nepochopíte, čo sa sakra deje a vo väčšej miere vám môžu prísť odpudzujúce, potom by ste si mali tento film hodiť do wishlistu toho, čo by ste si mali pozrieť predtým než zomriete. V podstate sa dá povedať, že film ukazuje jeden veľký pomyselný, vystretý prostredník minulému režimu. A to ako antikomunista len podporujem. Pre milovníkov abstraktného umenia sa Janom Švankmajerom nedá nič pokaziť... (06.06.2020)

Snímek vznikl pro švýcarský Condor Film Zurich a byl Švankmajerovo prvním celovečerním. Jako i v předchozích krátkých filmech ani zde Švankmajer školácky neanimuje do písmene podle literární předlohy. Prolíná realitu s nadreálnem, pokouší se ji neustále zaměňovat za sen. Film dobře funguje i bez pevného příběhu, respektive podklad spisovatele Lewise Carrola stal se mlhavou konstrukcí v převaze jednotlivých animovaných epizod. Vždyť i Monty Pythonům se podařilo vyjmout z knihy Alenka v říši divů útržek básně a na něm postavit celý film Žvahlav. Literatura nonsensu slouží Švankmajerovi jako pojítko, můstek a zároveň rušivý prvek pro své animované sekvence, pro divadélko pofiderních kreatur. K stylotvorným prvkům určitě patří výborný nápad dívčích úst ve velkém detailu, odříkávající bezobsažné věty, prokladané nenucenými klavírními variacemi. Švankmajer přinesl NĚCO o podivnostech na základě klasické pohádky. Toto filmové zpracování je ve své originalitě skutečně vydařené, autorské a stejně tak divné, jako je kniha sama, chceme- li o ní trvdit, že je určena pouze dětem. (23.03.2008)