Hotýlek v srdci Evropy

Docela nudný film. Děj není zorvna originální a je v něm několik otravných klišé. Hlavní děj taky často odbočuje k vedlejším dějům, které s tím hlavním nemají nic společného, ke konci pak ke všem těmto vedlejším dějům dostaneme rezoluci, ale po hodině a půl už si na ně nejpíš většina diváků ani nebude pamatovat. Herecké výkony byly slušné, ale skvělé taky zrovna nebyly. Prezentace byla fajn, ale nebyla ničím výrazná, stejně tak i hudba. 3/10 (14.03.2023)

Ruzickuv talent, ktery naznacil ve vynikajici bizzarkomedii Trhala fialky dynamitem, se bohuzel ukazuje jako castecne lichy. Je zde sice videt jeho nepopiratelny cit pro trapnost a zamerne neumetelstvi, ale snimek jinak pusobi prezrale a vysperkovane, cim ztraci jeho charakteristicky humor. Hotylku se nepodarilo navazat na svezest Trhalkove zumpy, ale presto tento snimek patri k dustojnym zastupcum porevolucnich blaznivych taskaric na jejichz odkaz se dnes snazi navazovat snad jen chladne vykalkulovane Kamenaky, ktere uz ale zcela rezignuji na uvolnenenost a maximalni volnost formy, kterou symbolizuji prave Ruzickovy snimky. (27.10.2006)

Bohatý avšak naivní a důvěřivý čechoameričan Otík Kocián se vrací po letech do své vlasti, aby zrestituoval hotel. Poznává, že lidé v srdci Evropy s ním nejednají fér a jen ho zneužívají ke svým ziskovým účelům. Národ, který miluje se ukáže ve špatném světle. Pro Miroslava Donutila to byla první hlavní filmová role po přesídlení z Brna do Prahy. Měl sice za sebou tři úspěšné filmy, respektive komedie, ve kterých však jen brilantně sekundoval. Tady mohl prokázat, jak je dobrý, a nestalo se. S nepřesvědčivým americkým přízvukem sice ještě bez své pověstné, postupem doby a přibývajících rolí, stále více stereotypní obličejové mimiky hraje svoji postavu nevýrazně. Stejně nevýrazně jako je tahle celá komedie, které hlavně schází dobré vtipy a hlášky, to je taky jeden z důvodů, proč nezlidověla, na rozdíl od jiných z té doby, ačkoliv potenciál zde byl. Film totiž vystihl dobu krátce po revoluci docela přesvědčivě, ale opět se vyžíval v možnostech nacpat do filmu všechno, co bylo neřestí tehdejší společnosti, která nabyla kýženou svobodu a vrhla se převážně na podnikání, které zažívalo boom. Snad žádný film z té doby to neopomenul a snad žádný film s tím pořádně nezabodoval. Patří k nim i tahle téměř zapomenutá "restituční" komedie, která mnoho dojmů v divákovi nezanechá a vymizí z paměti tak rychle jako Otíkův "emerický" přízvuk. Nejsem snad jediný, kdo si všiml, že od poloviny filmu začal najednou mluvit kvalitní češtinou. Prachbídná komedie. 20% (19.06.2012)

Jeden z řady filmů o divokých počátcích kapitalismu u nás, o návratu restituentů a jejich peripetiích s podvodníky, jakýmisi rádoby podnikateli, "vekslácké smetánce", o kterých o 20 let později slýcháme spíše kvůli jejich skandálům a zločinům. I proto mi dnes nepřipadá tento film příliš komediální. Navíc vykreslení postav tvůrci filmu bylo trochu nerealistické. Svědčí o tom již jen to, že čechoameričan přiletí zpět do Československa oblečen v nevkusném fialovém obleku, jaké se nosily právě zde a pak jezdí na kole v květovaných kraťasech. Někteří herci zahráli dost neobvyklé role, zaujal mě třeba Petr Nárožný jako znalec a později prodejce pornočasopisů. Pointa filmu je ale uspokojivá, není ani moc času na nudu. (19.06.2012)

Bude to pomalu 20 let a je skvělé, jak nám tyhle restituční komedie zrají s každou dekádou. Bylo chybou zatratit tyhle projekty 90. let na první dobrou a dál pracovat jen se zahořklými komentáři tehdejších Rejžků. Hotýlek samozřejmě není Dědictví, ale z éry bordó sak má Hotýlek hodně do sebe. Ty archetypy byly ostatně českému filmu vlastní vždycky. (20.06.2012)