Obecná škola

"Pojedeme vlakem! Kam? Na Žižkov. Polez. Teď bude písek. Co když nejede na Žižkov? Kam by to jelo? Tydle koleje vedou na Žižkov. (...) Myslim, že nejedeme na Žižkov. (...) Jsme zapomněli, že nákladní kolikrát nestavěj ve stanicích vůbec. (...) Kdybysme bejvali jeli na Žižkov, tak by to tam stejně nezastavilo, čili toho nemusíme vlastně litovat." (23.04.2014)

Přes všechny pozdější úspěchy myslím, že nejlepším filmem Jana Svěráka je tento. A měl za něj dostat Oscara místo toho průměrného Středozemí. Výborný Tříska, spousta hereckých hvězd ve vedlejších rolích a skvělí jsou i dětští představitelé. Ale vše především stojí na perfektním scénáři Zdeňka Svěráka, režie je spíše ukázněná (filmařské hrátky si JS dovolí až později), ale například ve scéně s vlakem ukázal, co dokáže udělat z pár slov ve scénáři. (18.07.2003)

Snad jen právě Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Tmavomodrý svět a Kolja) lehce trnitá. Svěrák ve své celovečerní prvotině představuje vzácné a opojné období politické svobody krátce po konci druhé světové války, na které nostalgicky vzpomíná jeho otec Zdeněk. V průběhu jednoho školního roku je nejčastěji v jedné rozjívené chlapecké třídě, která platí za nenapravitelnou, dokud se v ní coby nový třídní učitel neobjeví (prý) bývalý odbojář a partyzán Igor Hnízdo. Nejen ve třídě je tak najednou naděje, že mnohé bude lepší. Otec Svěrák s dialogy čaruje. „Spoléhám se na to, že když budu dávat cihlu k cihle, tak klenba vznikne sama. Baví mě právě to zdění, to vyhledávání pravých slov,“ prohlásil v jednom z nespočtu pozdějších rozhovorů scénárista. Se synem zachytili neopakovatelnou poválečnou atmosféru, dali vyniknout mnoha výtečným hercům a lidem za kamerou (kouzelná hudba Jiřího Svobody a stejně skvělá kamera F. A. Brabce) a předložili nám nesmrtelný vyprávěčský skvost, který je milý, nutí k zamyšlení (i když pochopitelně mohl být odvážnější) a je plný humorných situací. (28.09.2019)

Třicet let od natočení filmu jsem schopen se k němu vyjádřit...záměrně nadnesené, ale Ty to jistě chápeš, že? Krásné. Atmosféra dnes již vlastně nenapodobitelná. Režie s asistentem, kterého nezaplatíš, přirozený zápal nebo-li tvůrčí entusiasmus a srdce. Vše je zde znát a prakticky mne baví každá scéna. Politické bezčasí Československa, kdy se republika rozhlížela s vyděšenýma očima, a zoufale koukala po někom, kdo by jí zrovna teď ochránil...Součkova prezentace postavení republiky (onen Most při polévce) v této době, je nezpochybnitelná, stejně tak závěrečný proslov učitele Hnízda při scénce svých žáků...o práci a nadšení, že ta naše republika v srdci Evropy může být příkladem...ale to už je dnes všechno pryč. Raději si užívám nádherně vyobrazený dětský svět v nejčerstvějším poválečném období, tu naději, jež byla nakonec rudě...krvavě...ubita. Také toho Dvořáka a jeho kousek z Novosvětské, kdy vlak projíždí překrásnou českou krajinou. Jedinečný film, jak o období, o kterém vypráví, tak v rámci doby, ve které byl natočen. Já osobně děkuji. (08.05.2021)

Nádherný Svěrákův film s neuvěřitelnou vnitřní silou a navrátilcem Janem Třískou. Ačkoli jsem v době, kdy se tento snímek odehrává nežil, cítil jsem příjemné až nostalgické pocity z toho, jak skvěle se Svěrákovi podařilo načrtnout dobovou atmosféru. Příjemný příběh z počátku těží hlavně z příjemných hlavních postav, jejichž charaktery nejsou černobílé, ba naopak kříčí do světa svou barevnost. Každičká postava má co nabídnout a dokáže diváka zaujmout. Když přestanou bavit životní osudy jednoho hrdiny, ihned je vám podstrčen druhý a stejné je to i z dějem. Široká škála témat pohybujících se od obyčejných klukovin, které rozveselí každého muže při vzpomínce na mladá léta, přes problémy v rodině středního věku, až do melancholického stáří plného vzpomínek. Každá životní etapa je tu reprezentována určitým vzorkem obyvatelstva a typem herců. Obrovským kladem je fakt, že tvůrci nekoncipovali snímek jako dobové svědectví, ale používají historii jen jako kulisu, ve které rozehrávají příjemné drama, které pohladí po duši. Ani nemohu uvěřit, že tenhle snímek byl stvořen již před více jak patnácti lety, narozdíl od jiných tuzemských děl vůbec není omšelý a překvapuje svou 100% funkčností. Jednotlivé složky nejsou vyčpělé a dokonce i ten Svěrák starší je tu snesitelný. Úchvatná komedie a nejspíš i nejlepší - či jeden z nejlepších -film od začátku 90. let. [TOP 19/15 88%] (11.05.2007)