Ztracené město

Mohl by to být moc dobrý film, zkrátit to tak o 45 minut. Skvělá atmosféra Kuby přelomu 50´s a 60´s, neméně úžasná hudba a (celkem i) pohledné ženy. Moc se mi líbil výkon Andyho Garcii a hlavně těch pár "štěků" bezejmenného komika v podání Billa Murray. Ale jak jsem řekl, na lepší hodnocení to bylo příliš moc roztahané. (02.03.2008)

Můžete si o všech režimech a vládách myslet prakticky cokoli a stejně vás Garcia do svého ztraceného města a zapomenutého světa zamkne, ať už režijně či herecky. To první díky dokonalé atmosféře, která si diváka podmaní od prvního záběru a díky mnoha nápadům (barevná vlajka na černobílém pozadí nebo stožár v dálce a výbuch granátu v popředí jsou opravdové lahůdky), to druhé pak díky své postavě, která má v sobě tolik spravedlnosti a lidskosti, že Ficovi přejete, aby změnil osud a historii a získal svoje životní štěstí. Někdy je totiž jediným možným dalším tahem ten, kvůil kterému prohrajete všechno. (08.08.2007)

Fajn film, dobrá hudba, skvelý Murray, ale predsa. Príbeh je príliš osobný, nostalgický a autorov. Pre diváka chýba širší rozmer i pohľad. Je to skôr romantika ako dráma. Revolúcia je pokazená, Fidel manipulátor, kráska obláznená.. chýba tomu hĺbka, prekvapenie, spád. Všetko je jasné od začiatku až dokonca. Škoda. (02.09.2006)

Tenhle film je rozhodně sympatický. Je sympatický svým pohledem na Kubu. Láskyplným, barevným, plným hudby. Sympatickým ho dělá i Bill Murray, který tu funguje jako (a teď k těm méně sympatickým věcem) osvěžovač děje ve všech scénách, kde hraje Andy Garcia. Andy Garcia je totiž neuvěřitelné prkno. Jeho tvář nabízí jen kamenný, možná trochu zasněný výraz, a výraz s velkým, hřejivým, ale nadmíru křečovitým úsměvem. To je jeho představa herectví. Jinak nic proti němu! Napsat scénář, režírovat, být autorem hudby a hrát hlavní roli (a kdoví na co jsem zapomněl) jistě zaslouží obdiv (můj rozhodně má). Jenže krom průměrného Garciova výkonu film shazuje hlavně příšerný „příběh“, jak vystřižený z Daniele Steelové. Všechny scény, kde se nějak „hýbou dějiny“, jsou velmi dobré, často vskutku působivé. To mezi (což je dobrá polovina filmu), je ten největší balast, který si dovedete představit. Dialogy jsou příšerné (nemysli na minulost, já jsem tvoje budoucnost!), slzy umělé, skutečné emoce žádné. Tenhle film se těžko hodnotí. Na jednu stranu velmi sympatický, dobře míněný, na druhou stranu ta nejtupější červená knihovna. (12.07.2006)

Solidní zpracování nelehké látky a pohled na revoluční události na Kubě v roce 1958 prostřednictvím jedné bohaté rodiny. Film zdobí kvalitní herecké výkony, pěkná kamera a všudypřítomná hudba. Trochu mě štve tradiční producentský tah - lákadlo na Dustina Hoffmana, jenž nás ve filmu poctí tak pěti minutami a deseti větami. Mužským divákům to alespoň kompenzuje dostatečný prostor poskytnutý Inés Sastre. (14.10.2014)