Pád nebes

"Každý z nás je tak trochu blázen. Všechno záleží na společensky tolerované míře bláznovství." Severská kinematografie mě málokdy zklame a v tomhle případě to platí dvojnásobně. Skvělé herecké výkony snad úplně všech, kteří se v rolích ztracených lidiček v psychiatrickém ústavu, ale i mimo něj potýkali s nějakou bolestí svého srdce, nebo s nějakým jiným problémem. Úžasně lidské a citlivé, chvílemi až absurdní (jediné, co mně dost vadilo, byla Riedarova mamka s Ottou), nicméně souhlasím s tím, že do komedie a rodinného žánru bych to osobně nezařadila. Velmi příjemné překvapení od neznámého Gunnara Vikeneho a já to určitě všem doporučuju. (07.12.2012)

Celkem prijemny film v poklidnem ( skandinavskem ) tempu. Filmy tohoto typu mam moc rad, cerny humor, absurdni situace, kvalitni herecke vykony. Komu se tento snimek libil, at se podiva na dansky film Adamova jablka ( nekolikanasobne lepsi ). Trosku mi zde vadila az prilisna predvidavost deje, co se stat melo, stalo se ( vyhorela benzinka, Juni se nekoho dotkne-koho asi?, micek proleti skrz zed... ). Nebyt vynikajici postavy pani Ruud a nemit slabost pro seversky film, hvezdicku uberu. (21.03.2009)

„Jsme skupina bohatých lidí s alternativním pohledem na realitu.“ Nejtěžší na filmu je uchopit jeho humor. Ten je místy tak černý a ujetý, že až humorem být přestává. Vůbec je tahle svérázná tragikomedie na absurdní, divné a zvláštní momenty bohatá. A také postavy. Ať už je to Reidar posedlý meteority, házením tenisáku o zeď a odmítavou dívkou (kdo by ovšem nezatoužil po ženě, od které po letmém dotyku dostane pěstí, lampou či ostrý střep přiložený k hrdlu), Juni naivně věřící, že si ji vezme rodina k sobě, a neúnavně se snažící se zabít, psychiatr dobrovolně se ničící pozorováním nevěrné manželky přímo při akci, barmský utečenec předstírající své bláznovství, pár malinko „citlivějších“ ale přitom homofobních přátel či třeba Reidarova matka, jež přece vše zvládá. Nutno dodat, že film pracuje s velkou nadsázkou a je třeba ho brát s nadhledem, což se mi místy ne úplně dařilo (a silně ho nedoporučuju milovníkům zvířat). Díky zvláštní, přesto funkční kombinaci civilnosti a jakési „trhlosti“ dám filmu ještě slabší 4*, ale jistě nebude pro každého. (30.10.2022)

i když mám rád severskou kinematografii, tak to bylo pro mě velké zklamání. Ale může za to dost i zdejší špatné zařazení do žánru, protože komedie ani rodinný film to rozhodně není. A když se ještě na film těším na základě vysokého hodnocení i mých oblíbených uživatelů, tak je z toho pak katastrofa. Příběh tam téměř není a všichni se tam plácají od ničeho nikam, i když chápu motivace jednotlivých postav. Herci nejsou špatní, ale nemají tam skoro co hrát. Ani na nic veselého tu nenarazíte, kromě pár absurdních situací a ty mně tam přišly jako pěst na oko. Víc než 2 slabé hvězdy nedám a pochybuji, že v jiném rozpoložení bych dal víc. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (06.08.2015)

Psychiatrická léčebna a v ní blázni. Blázni, kteří touží, přemýšlí, milují, fantazírují, jednají přímočaře pod vlivem svých stavů. A pak jsou tu ještě ti na druhé straně, ti "normální". Taky touží, přemýšlí, milují .... ale i podvádějí, lžou, opouštějí. Dva světy sami pro sebe se někdy řízeně někdy náhodně proplétají .... jako míček, který podle Reidara může za určitých okolností proletět zdí. Laskavé, křehké a odzbrojující norské překvapení a možná jím ani není, možná záleží jen na míře divácké deformace "popcornem" a ochotě nechat se okouzlit něčím novým. Maria Bonnevie (pacientka Juni) mi byla strašně povědomá a teprve po nahlédnutí do její filmografie, jsem si vzpomněla, jak mě kdysi zaujala její fatální Dina (v Dině) a vím, že půjdu po dalších filmech s touto skvělou herečkou. (05.05.2006)