Dealer

Skvelý a drsný príbeh dealera, ktorý sa do poriadnych sračiek dostal pomerne rýchlo. Úvod tomu nenasvedčuje, všetko klape, dealer drogy roznáša, to prachy vynáša a aj keď nejaké dlžoby má, žije si celkom dobre. Nie však dlho...Jeho vygumovaného pomocníka s tvárou M. Mikkelsena som síce hneď spoznal, ale tá jeho holá hlava a okuliare je dobrý maskáč. Film sa nesnaží idealizovať ani ukazovať skazu akú drogy napáchajú. Venujeme sa výhradne hlavnému hrdinovi, ktorý dlhuje veľké prachy srbským mafiánom a jeho ceste za získaním peňazí. Nie je to ľahká cesta a atmosféru postupne sa sťahujúcej slučky okolo krku dealera divák doslova cíti na vlastnej koži. Jeho cesta záchrany svojho života je ťažká, drsná a nepredvídateľná ako skutočný život a práve v tej realistickej polohe je film tak silný. Opäť výborný zárez od "severanov". 80%. (22.09.2013)

Ani dobrý, ani špatný. Prostě průměrný film, díky kterému člověk nahlédne do světa drog. Ale že by se o tom světě dozvěděl něco nového a nebo že by fungoval jinak, než svět ve kterém žijeme mi ostatní.?? Tak to určitě ne. Je fakt, že když dlužíte bance splátky hypotéky, nebo přestanete platit telefon, nikdo vás za to nezabije. Přesto vám společnosti, které mají tohle na starosti a vy jim budete nadále dlužit (drobáky, rozhodně to nenechají dojít do 230 000.-) dokážou udělat ze života peklo. Za mě 60% (07.04.2013)

Drsný časy ve špinavých ulicích po Dánsku. Až příliš dlouho se téměř "nic" neděje, sledujeme týden života pouličního gangstera dealujícího drogy. Nakonec se však přeci jen něco semele a když se začně srát, tak pořádně! Jeden nepovedený "deal" následuje druhý, mafie je neúprosná, pravidla neznají bratra a náš hrdina směřuje pomalu ale jistě do pekel. Atmosféra měla nejspíš navodit pocit bezvýchodnosti a deprese, drsnou stylizaci podtrhuje pár brutálních scén, ale výsledek není ani tak příliš působivý. Charaktery nepůsobí zrovna dvakrát zajímavě, či prokresleně, film je v konečném důsledku veskrze prostý... Za mě nic moc. 5/10 (06.06.2013)

Tak to bylo drsný... Dokonale realistický pohled na svět drogového "maloobchodu", kterému nechybí hutná atmosféra a naprosto věrohodné civilní herecké výkony. Stres a násilí (byť jeho zobrazení není přehnaně naturalistické a leckdy se odehrává mimo záběr) jsou všudypřítomné a celý příběh celkem logicky spěje k neodvratnému konci, který korunuje dílo přestože je jenom naznačen. Suma sumárum bezvadná ilustrace pořekadla "když se něco může posrat, tak se to taky posere". (25.05.2010)

Hledání rytmu a rukopisu v dlouhých kontaktních detailech a (zřejmě) zčásti improvizovaných dialozích dvojice delikventů. Ve druhé části, kdy film opustí model buddy movie a začne sledovat výhradně zoufalý boj Franka o přežití se v neonovém světle nočních klubů a barů rodí Refnova záliba v estetizaci brutality a morálně pochybných postav. Zatímco zpočátku se klasická rudá a fialová světla nepoužívají zásadně příznakově, skvostná závěrečná sekvence rodí režiséra, který svoje hrdiny používá jako projekční plátna svých brutálních vizí. Film na pomezí amatérské kinematografie, zbytkových vlivů Dogma 95 a probouzejícího se vizuálního mostra. (26.10.2010)