Dealer

Intenzivní sedmidenní spirála na dno koncipovaná jako výprava do žánrového světa, během které nic nejde podle plánu - v rovině žánru i děje – strhne svou bezprostředností, kterou vytváří dokumentárně stylizovaná kamera sledující postavy zpravidla v těsné blízkosti. Vizuální nekašírovanost umožňuje, aby hrstka sekvencí, které by v klasicky pojaté žánrovce byly předními atrakcemi (zbití zrádného kumpána, zabití feťáka apod.), splývala s ostatním děním do jednolitého záznamu anabáze dánského dealera. (03.04.2011)

Syrově natočená exkurze do dánského podsvětí. Jelikož se nejedná o vysokorozpočtový snímek nemůže divák očekávat nic velkolepého, ale díky amatérskému pojetí má film slušně drsnou atmosféru a nebojí se prostředí drog ukázat bez příkras. Už tady Nicolas Winding Refn dokázal, že má moře talentu. Což později dokázal hlavně filmem Drive. (16.12.2011)

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)

Tímhle mě Refn naprosto rozsekal a zničil. Od první minuty až do konce se nepřestává tlačit na pilu, Kimovi se posere úplně všechno a postupně přestává jít o fet, přestává jít o love, ale jde spíše o to, jestli je lepší nechat si svoje tělo v garáži rozporcovat srbskou mafií a nebo raději sám skočit do řeky se šutrem u nohy. Je to kurevsky napínavé, rychlé a natočené s nezaměnitelným stylem. Vysmaženej Mikkelsen a Jugoslávec Milo to mají těžce pod kontrolou. Usoplenec Guy Ritchie může akorát čumět. (07.09.2009)

Mierne nadpriemerná exkurzia do podsvetia a sveta drog. Film ukazuje až desivo reálne problémy dealerov, ich chvíľkové radosti obyčajne sprevádzané nepríjemným šokom, strach a nedôveru, zúfalstvo a klamlivú nádej. Toto všetko nám vytvára sakra hlbokú sondáž do mysle feťáka a priekupníka. Za zmienku stoja aj herecké výkony všetkých hlavnejších postáv bez výnimky a dejová linka ktorá ani chvíľu nenudí, pretože sa v nej stále niečo deje na princípe vyrieši sa jeden problém, príde druhý. S filmom som preto spokojný, odporúčam. 75/100 (13.08.2014)