Dealer

Syrově natočená exkurze do dánského podsvětí. Jelikož se nejedná o vysokorozpočtový snímek nemůže divák očekávat nic velkolepého, ale díky amatérskému pojetí má film slušně drsnou atmosféru a nebojí se prostředí drog ukázat bez příkras. Už tady Nicolas Winding Refn dokázal, že má moře talentu. Což později dokázal hlavně filmem Drive. (16.12.2011)

- "Natočíme film, co se bude 'menovat dýler, voe..." - " 'TaK jo. Vo čem to bude?" - "No, normálka ne?! Koupí, prodá se ziskem, koupí, prodá se ziskem ..." ...nějakej problém s fízlama, ztráta matroše, takže neni na vyplacení vaty velkodealerovi (paralela velkoobchodníka) a průser je na světě. Trochu nervní cuky, pár zoufalejch/nasranejch návštěch u lidí, co našemu dealerovi visí prachy... Ke konci tam dáme nějakej jakože zvrat, střílení a tak něco... Hlavní boss bude jugoslávec... Náš dealer bude postavenej na přísnym výrazu jeho představitele - a protože je tvrďák, tak se neposere, když na něj nějak víc vybafnou... Přičemž ale nakonec stejně prosí o prachy matku - to bylo fakt dobře k zblití. - To je celý. Prostě nejklasičtější a nejtrapnější dějová linka, jakou si u filmu s názvem Dealer umíte představit. Ale Kim Bodnia je chlápek s dokonalým výrazem a hrozně suchym projevem - výbornej - ale víc se mi líbil ve "V Číně jedí psy". Slušná kamera, která většinou ustupuje před herci a celkem slušně tomu dodává zdání, že jste jaksi víc uvnitř filmu... Jinak ale fakt prostě klišé nejhrubšího zrna, i když celkem naturálně podaný. Vadilo mi tu ale přehrávaný rozhlížení se - který je fakt všechno, jen ne nanápadný a naopak spolehlivě upoutá pozornost případnejch fízlů. Tohle bylo prostě divný... (25.02.2011)

Tak to bylo drsný... Dokonale realistický pohled na svět drogového "maloobchodu", kterému nechybí hutná atmosféra a naprosto věrohodné civilní herecké výkony. Stres a násilí (byť jeho zobrazení není přehnaně naturalistické a leckdy se odehrává mimo záběr) jsou všudypřítomné a celý příběh celkem logicky spěje k neodvratnému konci, který korunuje dílo přestože je jenom naznačen. Suma sumárum bezvadná ilustrace pořekadla "když se něco může posrat, tak se to taky posere". (25.05.2010)

Prolog k dánské kmotrovské sérii o pouličním drogovém dealerovi s IQ teplákovky Adidas, kde ale ve vedlejší roli ještě retardovanějšího parťáka exceluje nám dnes dobře známý Mads Mikkelson. Vzhledem k Refnovu pozdějšímu samoúčelnýmu neonovýmu fetiši, překvapivě vypravěčsky vyspělý debut, kde důraz není kladen na formální stránku (jak by taky mohl, když je to low budge, že jo), nýbrž na děj. Špinavě zrnitý filtr kamery, který až dokumentaristicky zachycuje počínání postav, je pravým opakem sebeonanie současnýho Refna. (28.11.2018)

Postavy, které vám velice rychle přirostou k srdci. Jedná se vlastně o takovou dánskou verzi Kamaráda do deště s tím rozdílem že je to více o držku a jak divák tuší happyend tady nebude mít místo. Refn přesně ukázal že v prostředí (ne)organizovaného zločinu se cítí jako ryba ve vodě. Z postav se mi nejvíce líbil Srbský mafián Milo. (31.05.2012)