Dealer

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)

Intenzivní sedmidenní spirála na dno koncipovaná jako výprava do žánrového světa, během které nic nejde podle plánu - v rovině žánru i děje – strhne svou bezprostředností, kterou vytváří dokumentárně stylizovaná kamera sledující postavy zpravidla v těsné blízkosti. Vizuální nekašírovanost umožňuje, aby hrstka sekvencí, které by v klasicky pojaté žánrovce byly předními atrakcemi (zbití zrádného kumpána, zabití feťáka apod.), splývala s ostatním děním do jednolitého záznamu anabáze dánského dealera. (03.04.2011)

Najdu si dva narkomany na Václaváku a budu je točit týden v kuse. Na to bych se nedíval ani za nic. Samozřejmě dánské superhvězdy Bodnia a Mikkelsen dodají potřebnou dávku autentičnosti a hereckého umu, ale výsledek je pro mě stejný - nuda, nuda, hnus a zbytečný film. Nepochopil jsem význam a přínos celého počinu a nevím, zda vůbec najdu sílu dát šanci dalším dílům. Dánsko mě poprvé zklamalo, nemyslel jsem si, že by k něčemu takovému mohlo vůbec někdy dojít. (20.09.2023)

Takovouhle jízdu jsem teda vůbec nečekal. Přitom myšlenka je neskutečně jednoduchá, že kdybych sledoval jenom pět minut filmu tak naprosto pochopím myšlenku, pochopím konec, pochopím i atmosféru, ale to by byla veliká škoda. Když už koukat na film, tak na něj koukat pořádně a v rámci Dealera obzvláštně pořádně, protože takovou sondu do obchodování s drogami jsem snad ještě neviděl. Tedy z pohledu dealera, jakoby obyčejnýho překupníka, který žije celý den ve stresu jak z jedné strany, která se ho chystá den co den zabít za dluhy, tak z druhé strany, ze které zase vymáhá ty prachy aneb jak si to uděláš, takový to máš. Dealer je ale schopný případ toho, že takový život nikam nevede, stejně jako nikam nevede příběh tohoto filmu, jednoduchý, ale svým způsobem hodný k zamyšlení. Tak je to nejlepší. (22.10.2009)

Jako bych se první hodinu brodil někde ve fekáliích a na posledních 25 minut někdo proměnil hovna ve zlato. Ze začátku hlavní hrdina pobíhá od ničeho k ničemu. Hodně se žvaní o dost nezajímavých sexuálních zážitcích a dalších banalitách. Je opravdu škoda, když někdo podobným způsobem zprasí dialogy, na kterých je film postaven. Jednotlivé postavy byly docela zajímavé. Do momentu, než se konečně něco posralo, se ovšem nedalo mluvit o ději. Bohužel nepatřím mezi diváky, které ze všeho nejvíce milují dívání se na "nic", tudíž jsem se opravdu vydatně nudil. Můj zážitek zachránily závěrečné dva dny, kdy hlavnímu hrdinovi šlo opravdu o holý zadek a měl během dvou dnů sehnat velice vydatný obnos peněz. Pevně doufám, že ve stejném duchu jako tento díl skončil, ten následný naváže. Potom by se moje hodnocení mohlo vyšplhat hodně vysoko. Tohoto předskokana vidím na lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel kulyk. (25.03.2017)