Dealer

Postavy, které vám velice rychle přirostou k srdci. Jedná se vlastně o takovou dánskou verzi Kamaráda do deště s tím rozdílem že je to více o držku a jak divák tuší happyend tady nebude mít místo. Refn přesně ukázal že v prostředí (ne)organizovaného zločinu se cítí jako ryba ve vodě. Z postav se mi nejvíce líbil Srbský mafián Milo. (31.05.2012)

První půlhodinu jsem bojoval s nudou a svou trpělivostí, nicméně trhané záběry s celkovým dojmem studentského filmu nakonec zabředl do zajímavé zápletky, která samozřejmě v průběhu filmu graduje. Nejvíc mě zaujal vztah dealera s jeho přítelkyní (?), která se mu hnusí tak, že se jí nemůže dotknout, ale zároveň bez ní také nemůže být. (20.09.2015)

Ani dobrý, ani špatný. Prostě průměrný film, díky kterému člověk nahlédne do světa drog. Ale že by se o tom světě dozvěděl něco nového a nebo že by fungoval jinak, než svět ve kterém žijeme mi ostatní.?? Tak to určitě ne. Je fakt, že když dlužíte bance splátky hypotéky, nebo přestanete platit telefon, nikdo vás za to nezabije. Přesto vám společnosti, které mají tohle na starosti a vy jim budete nadále dlužit (drobáky, rozhodně to nenechají dojít do 230 000.-) dokážou udělat ze života peklo. Za mě 60% (07.04.2013)

Frankieho pád. Špinavé, surové a minimalistické. S presne nastavenými hercami a s veľmi umne predstaveným svetom. Svet narkomanov, dealerov a iných pochybných existencií s vlastnými pravidlami a s vlastnými zákonmi. Pusher je film v ktorom sa stále niečo deje. Emócie a pocity sa u postáv menia zo sekundy na sekundu. Záleží dosť na tom, aký deal dostanú a či tým pre seba niečo získajú.  Refn ešte bez tej vizuálnej vypiplanosti, ale už s citom pre atmosféru. Veľké pozitívum, že to nezostarlo. A Kim Bodnia v hlavnej úlohe veľmi presvedčivý. Za mňa spokojnosť. (18.08.2021)

Zatímco Bůh za šest dní stvořil svět a poté odpočíval, Frank v šesti dnech nastoupí na sebedestruktivní cestu, aby sedmého dne… Winding Refn již ve svém prvním snímku dokazuje, že má filmařské řemeslo v ruce, ví, co chce a jak toho dosáhnout. Rozdělením snímku do několika dnů pracuje zejména s divákovým očekáváním, kamerou snímající postavy zejména z detailů a polodetailů zase celou podívanou zintenzivňuje. Neukazuje nablýskaný svět, ve kterém se lidem na temné straně zákona daří a užívají si nabytého bohatství, ale soustředí se na vykreslení absolutní zoufalosti a bezradnosti, která se zde pod tou vší špínou nachází. Nestylizuje dealery ani jejich okolí, ale odhaluje je v jejich naprosté prostotě a nezajímavosti. Nicméně v konečném důsledku zůstává snímek někde na půli cesty, nefascinuje, ale ani nezhnusuje. Citelné to je zejména v poslední třetině. Celá ta intenzita je jen na plátně a nedaří se jí přejít na diváka. Není tu důvod fandit ani Frankovi, ani jeho protistraně. Už od začátku je jasné, že ať snímek skončí jakkoli nebude to pro diváka naplňující. A možná je to i klad, jen kdyby to celé bylo zběsilejší a více strhující. (24.11.2013)