Útok z hlubin 3

Jednička která patří k tomu lepšímu v žánru a k tomu poslednímu slušnému co natočil kdysi slušný rutinér Harlin se poměrně dlouho držela sama samotinká, aniž by ji kdokoliv prznil debilním pokračováním, pokud byste samozřejmě nevzali za vděk aby si na starý kolena Thomas Jane oprášil neoprén a se slušným režisérem a dostačujícím rozpočtem vytáhli znovu do boje proti geneticky upraveným mlýnkům na maso. To se bohužel nestalo a Deep Blue Sea postihnul stejný osud jako jiné slavné filmy, vezmeme ty nejhorší herce, uděláme ty nepříšernější digitální efekty, vezmeme stupidní scénář který na jedničku nijak nenavazuje a pojmenujeme to Deep Blue Sea 2 a on si to někdo pustí. Dvojka byla šílená píčovina která se vezla jen na názvu a trojka byla už jen otázkou času, jak prolomíte ticho a začnete sypat pokračování kultovek proud už nejde zastavit, do roka čekám z fleku čtyřku. Třetí díl respektive třetí název protože to opět s prvním dílem nijak nesouvisí není tak ubohá sračka jako dvojka, ale je to opět laciné céčko s příšerným castingem i mizernými efekty. Ujdou asi tři smrti a dva nápady, jinak se to těch 100 minut samozřejmě vydržet nedá a pokud si dobře vzpomínám, vypil jsem u toho tři Heinekeny a myší ve stopáži klikal zběsileji než u Wofka. Druhá * je prakticky jen za Taniu Raymonde, která by na svoje mokrý tělo s napůl staženým neoprénem měla mít zbrojní průkaz. Kundička naprosto fenomenální a pak tam byli ještě nějací digitální žraloci nebo co a vybuchla tam nějaká loď myslím ještě, ale vím, že tam byla mrdna v bikinách, to vím určitě.30%. (14.02.2021)

Geneticky modifikované paryby jsou poměrně osvědčené téma, které přichází na přetřes i ve třetím dějství hororových dobrodružství z vodní říše. Tentokrát se divák  ocitá v malé vesničce v Mozambickém zálivu, kde svůj  vědecký výzkum provádí vnadná bio(sou)ložka se svým týmem, když jejich klid naruší žraloci  bělaví  a jejich nestandardní chování. A jejich hrozivé ploutve nad hladinou vysledoval vyslaný tým pověřený je dostat pod kontrolu. John Pogue dostal do svého filmu všechno, co je důležité pro správný spektákl, který operuje s jednoduchou zápletkou. Žraloci si postupně k snědku dávají člověčinu, do toho snahu o přežití  komplikuje psychopat Bren Foster a bioložka Tania Raymonde potěší pánské oko. Asi nejhorší je film, když  se pokouší předkládat vědecké teze. Naopak nejlépe mu svědčí,  když se do práce pustí žraloci a jejich zuby, což se projevuje nápaditými úmrtími. Jednoduchý  snímek  s béčkovými proporcemi  se také snaží zaujmout   atraktivními záběry pod hladinou oceánu a nad hladinou se mu daří zachovat si důstojnost. 7/10 (18.07.2021)

Pri pobreží Mozambiku morská biologička Emma Collinsová a jej tým skúmajú dopad klimatických zmien na žralokov žijúcich v danej oblasti. Ich populácia klesá ale ako sa zdá jeden druh žralokov sa zmenám prispôsobuje oveľa lepšie ako ostatné druhy...priemerný žraločí film ktorý mal asi najkrajšie zábery morského dna počas záverečných titulkov. Dojem trochu pokazil aj epický skok jedného z hrdinov a hrôzu v oceáne pochopiteľne prežili 3 ženy rôznych rás zatiaľčo jedinou zlou postavou bol (okrem žralokov) biely muž... (11.08.2020)

Emma Collinsová, mořská bioložka, vede výzkum na korálovém útesu. Své zázemí má s několika přáteli vybudované na malém korálovém ostrůvku (tedy stačila by asi třímetrová vlna a vše by smetla, ale je to film, že...). Kromě života na útesu ji zajímají také žraloci, především žralok bílý. Do poklidného života zasáhne výzkumná loď sledující tři žraloky bělavé. Té velí její bývalý přítel Richard, jak se ale později ukáže, rozhodující slovo bude mít jeho podřízený Lucas. Žraloci bělaví ovšem nejsou původní, nýbrž geneticky upravení. Respektive jejich matka byla vylepšena a oni se jen zdokonalují. Každá z hlavních postav sleduje především své zájmy, proto netrvá dlouho a dojde na střety. Pěkná kamera, nádherné podmořské scenérie, žraloci a napínavý příběh, který sice občas postrádá logiku, ale pobaví. Nechybí masakrování obětí, kdy připlouvající potápěč má jen polovinu těla a v rudém mraku za sebou táhne střeva, létající (sic!) žralok ukousne potápěči hlavu, z jednoho chudáka zůstane jen ruka a jiný letí v krvavé spršce do vzduchu. Skok z lodi je na samostatnou hvězdu. Hvězdu si zaslouží i všichni žraloci (ti počítačoví docela ujdou) a také skříň. Nízké hodnocení mne neodradilo a já si tuhle fantastickou jednohubku s napínavými naháněčkami pod i nad vodou užil. Samozřejmě ti žraloci tam nebyli tři minuty, jak se můžete dočíst ve zdejších komentářích, nýbrž podstatnou část filmu. (10.10.2020)

Dvojku jsem nějak obeplul, ale vida teď její hodnocení, možná do ní ještě půjdu v rámci nějakého guilty pleasure večeru. Trojka kupodivu bavila hned od začátku, žraločí filmy já rád už od dob co Spielberg naučil lidi se těchto krásných tvorů opravdu bát. Herci byli docela fajn, Tanie to v plavečkách s bombou na zádech (vím, neříká se bomba) slušelo a žraloci chvilkami skoro ani nevypadali digitálně. Celkem udivovala jen čistota vody kolem ostrůvku a přitom v laguně si člověk neviděl na špičku plotuve... Jak se ve filmu objevila výzkumná žraločí loď, šlo to se zábavou z kopce. Vždycky nejvíc nechápu, když záporák co má nabitou má bouchačku, potřebuje zlikvidovat protivníky a rozhodne se ji po chlapsku zahodit a jít si to rozdat s největším samcem od nepřítele na férovku pěstičkama. No a pak se nechá zabít. Jestli budu někdy tuhle potřebu mít, tak ode mně ať nikdo nečeká, že zahodím gun, nechám si dát nakládačku a pak potupně zhynu rukou hrdiny. Ale nebylo to jen toto, i děj začal být debilní a žraloci čím dál digitálnější. Nudu prakticky zachraňoval jen odhad, kdo bude další sladkokrevnou jednohubkou vytuněných mořských predátorů. V závěru mně dorazila scéna se skříňkou, chyběl tam pak užjen západ slunce v němž by z moře vyskočil ladným obloukem žralok. A za to dávám o hvězdu míň, takže dnes to bude jen za dva žraločí mozečky k preparování. * * (12.03.2021)