Dívka s mušlí

„Co z tebe bude?“ - „Buchta.“ - „Co?!“ - „Buchta. To říká máma.“ Na režisérovi Jiřím Svobodovi mě příjemně překvapuje jedna věc; viděl jsem od něj doposud 4 filmy a každý mi přijde úplně jiný. To, co všechny spojuje, je společný převládající žánr, drama. A také kvalita, se kterou na tom byly také všechny podobně, Dívka s mušlí rozhodně není výjimkou. Na úvod je třeba říct, že film je takřka konstantní depresí. Těch pár záchvěvů něčeho pozitivního vždy velmi rychle zmizí, jako by to bylo něco nepatřičného. Snové (a tolik vypovídající) Venduliny představy spolu s výbornou Hapkovou hudbou tomu jen napomáhají. Stejně jako herecké výkony většiny zúčastněných. S Vendulinou matkou snad ani nejde soucítit, jen jí opovrhovat, s dcerou je to už kapánek těžší. Na jednu stranu ji člověk upřímně lituje a chápe, na druhou kroutí hlavou nad tou umíněností a možná krásnou, ale zcela naivní, sebezničující představou. A pak přijde konec a člověk si jen posteskne nad tím, že tuší, jak by to asi pokračovalo dál. Hodnotím slušnými 4*. (08.02.2018)

,,Všichni máme své představy o životě, o lidech... a pak prostě zjistíme, že jsou to jenom představy." Dívka s mušlí, trpělivá a odvážná Vendulka, prokazuje svoje velké schopnosti jinde, než ve známkách školního vysvědčení. Statečně ve společnosti tří brášků obstává v boji s nebezpečím ze strany věčně opilé matky a s láskou pečuje o své sourozence. Další boj této cituplné duše o společný život celé rodiny však zůstává v obklopení zákonů a přísných sociálních institucí už předem prohraný... Dita Kaplanová patřila k nadějným dětským herečkám, podala velice civilní výkon a vyžarovala z ní po celý čas drobná jiskra. Režisér Svoboda zde nezapře inspiraci filmy Karla Kachyni, když v některých scénách odlehčuje drsný sociální příběh až poetickou atmosférou. Nutno dodat, že velice úspěšně, film na mne velice zapůsobil smutným nadčasovým příběhem, vyvolal ve mne chvílemi silné dojetí, ale netlačil při tom na pílu. Z filmu jako celku dýchá i navzdory krutému příběhu jistá krása, něco, co současným sociálním dramatům v našich končinách obvykle chybí. Po druhém zhlédnutí přidávám pátou hvězdičku. 85% (03.01.2020)

Evelyna Steimarová coby matka alkoholička, která si za svůj život pořídila s různými tatínky už čtyři děti. Nejstarší dcera de facto převzala starost o rodinu. Její zoufalá snaha udržet mámu a tři syny pohromadě je hlavním tématem filmu. A není to film vůbec veselý. Své kvality ale nepochybně má, i když mi chvílemi přišel schematický. Dita Kaplanová byla tehdy velký talent...70% (05.04.2012)

Rozvrátené rodiny to za socializmu nemali veru ľahké (ale to ani teraz). A zachovať si ľudskú tvár v tom ťažkom sociálnom marazme vyžadovalo nadľudský výkon, za čo si Vendula zaslúži potlesk. Dnes už sa takéto niečo nevidí, že by súrodenec nemyslel iba na seba, to je v týchto časoch už žáner scifi. Zároveň oceňujem veľký emotívny náboj, ktorý sa smerom ku koncu rapídne zvyšoval... až do... no pri niektorých scénach mi trhalo srdce. A skvelá Hapkova hudba tieto pocity ešte znásobovala. Nuž, niektoré ženy by sa nemali stať matkami, to je známa vec. Je to neskutočná smola, keď sa dieťa narodí práve takejto žene, zažil som na vlastnej koži. Smutné, veľmi smutné... majstrovský kúsok, pre mňa určite. (11.10.2019)

Slusne socialni drama s celkem odvaznym nametem, ktery poukazuje na fakt, ze ne vsechny rodiny v Ceskoslovensku zily bezproblemovy a spokojeny zivot. Solidni sonda do duse mlade trinactilete Venduly (utrata otcovych penez na pouti je vzhledem k jeji postave rozporuplna), ktera bere zodpovednost sve matky na vlastni bedra. Evelyna Steimarova (v te dobe kus zenske) zahrala roli alkoholicky vyborne a jeji nocni navstevy vzbuzovaly na mych rtech horky usmev. Jako temer vzdy, dobra hudba Petra Hapky. Jiri Svoboda ma ve svych filmech co nabidnout, urcite jeden z nasich nejvyraznejsich reziseru osmdesatych let, skoda, ze v posledni dekade moc celovecernich filmu nenatocil... (03.07.2013)