Nuda v Brně

Zřejmá a místy úporná snaha o vzkříšení „nové vlny“ 60.let na mne při první projekci zafungovala. Při druhé jsem si uvědomil, že přemíra demence je prvoplánové vydírání a to mi trochu vrátilo na zem. Ale i ze země musím uznat, že je to plamínek v porevoluční filmové tmě, který by mohl zažehnout pochodeň, pokud nebudou autoři při každé klapce myslet na Hollywood. (11.06.2008)

Ve své době se mi to svým způsobem líbilo - snad i proto, že jsem tehdy hořel mladistvým obdivem k Morávkovým divadelním inscenacím, na které jsme jezdili pravidelně se školou do Klicperova divadla v Hradci - ale dnes už mě to míjí. Přijde mi to hodně zaseklé ve své době (ten film pozoruhodným způsobem zastaral - nezávisle na tom, že záměrně působí "retro" dojmem), částečně takové intelektuálsky odtažité, a především pak prostě jen nudné - většinu děje mě zkrátka nebavilo sledovat, bylo mi jedno, co se tam děje, a přišlo mi to prostě jen jako takový nevtipný bizar, který mě osobně neoslovuje. Podobně jako samotné obsazení - většinu herců jsem zde shledal nesympatickými, podobně jako Krajčův písňový doprovod. Toto je film, k němž mám za sebe spíše výtky subjektivně-emočního rázu - ale prostě nelze jinak. Podruhé už bych se mu v telce vyhnul. (03.08.2017)

Všechno se stane dneska v noci. Nežer to vole, je to lubrikovaný. To víš, Olinko, hezký to nebude. Dotýkej se mě, Stando. Nejlepší česká komedie za hodně dlouhou dobu s tak krásně lidským pohledem na sex, že se mi vryla hluboko pod kůži. Navíc vidět zase Donutila v nějaké "opravdové" roli je hotový balšám. Morávek dokázal natočit film s takřka divadelní preciozitou; všechno stojí na pointovaných dialozích a výtečných hereckých výkonech. Hurá, chci více takových troškovských protijedů! (27.01.2004)

Tohle byl hodně JINÝ film, stejně jako snad všechno, co (nebo kdo) se v něm objevuje....a tentokrát jsem se s tím moc nesrovnal...po pravdě řečeno, zasmál jsem se jen "zkurveným rozjezdům" a to ještě jen proto, že s podobnými týpky jako byl Miroslav Donutil (mimochodem hodně kvalitní výkon) mám z oněch rozjezdů, jako asi každý kdo tenhle fenomenální institut aspoň jednou využil, bohaté zkušenosti... Možná to na mě bylo až moc "inteligentní"...subjektivní plus za "Ríšu se sametovým hlasem". (13.03.2005)

Debuty divadelních režisérů na plátně nejsou jen americkou záležitostí, a i tentokrát to vyšlo. Báječná stylizace, filmové plakáty, líčení herců a jejich mluva, hudba, perfektní dialogy: vše do sebe zapadá. I filmy o tom, že všichni to chtěj taky, mohou být inteligentní a zábavné. Nuda v kině místo nenašla. (22.05.2003)