Skalpel, prosím

Tento film oslavuje práci všech skvělých chirurgů, kteří na různých odděleních zachraňují lidské životy. Valja Stýblová byla vynikající neuroložka, a tak není divu, že tento román mohl dobře zachytit práci na neurochirurgii - a Jiří Svoboda nezůstal svým filmovým zpracováním nikterak pozadu. Ukazuje, jak se prolíná profesní život lékařů s životem soukromým, jak těžké je přenést se přes osobní a rodinné problémy a soustředit se na náročnou a zodpovědnou práci. Miroslav Macháček zde vystupuje asi ve své nejlepší roli, možná se k němu příliš nehodí Jana Brejchová, věkový rozdíl herců je příliš velký, než aby lékařští manželé mohli vzpomínat na společné mládí. Dnes již pozapomenutá polská herečka Barbara Brylská, Radek Brzobohatý ztrácející svou dceru, řada dalších skvělých herců - to vše je dobrou kulisou skvělého filmu. (06.08.2019)

Když se na to dívám s odstupem času a vlastně poprvé v trochu jiném než dětském věku, působí to na mě jako vitrína tehdejší doby, skoro až surrealisticky zdémonizované prostředí nemocnice, šedotmavá pod kůži se zarývájící atmosféra márnic z doby, kdy nám bylo filmem předkládáno, že přijít do nemocnice je vlastně nekonečná lidská tragédie, kterou bude nutno řešit něčím tak tragickým, jako je operace za doprovodu tragicky žalostných myšlenek pana primáře, tragicky pro sebe přemýšlejícího o tom, že před ním stojí nemocný člověk, už ty názvy jako "operace mé dcery" v sobě evokují něco jako "tragédie mého dítěte". Když si dovolím to říct otevřeně, z určitého pohledu je tenhle film v dnešní době vlastně úplně směšný. I když, byl sem kolem roku 90´ na operaci, mohlo by se to nazvat "operace ve skleňáku" a tehdy to prostředí opravdu bylo jako kůlna Salvadora Dalího... Tok myšlenek, který ve mě vzbudil tento film je vpravdě nekonečný, musím se přinutit udělat tři tečky za větou a vzdálit se... (03.05.2018)

Svobodova režisérská extratřída v mistrovsky vystavěném Nývltově scénáři a s hereckými výkony, které patří k nejlepším ve filmografiích hlavních hvězd. V daném formátu potom nevadí ani pouze asistenční výkony některých vedlejších rolí, které tak vlastně podporují ohnisko příběhu. Nezapomenutelný stylotvorný vnitřní hlas a stejně tolik vyřčeného pouhýma očima nad rouškou. Nevyumělkovaný lidský příběh s nenuceně důmyslným prostým slovem na téma důležitých věcí v životě a malých velkých vítězství. Poctivá práce, top českých filmů 80.let, 4-5* (13.11.2014)

Jiří Svoboda točí dobré filmy a z těch co jsem viděla jsou dva vynikající - tento a Zánik samoty Berhof. Je zvláštní jak polistopadový komunista Svoboda dokázal v době, kdy byli komunisté u moci, natočit tak stylově čistý, naprosto netendenční film, který může fungovat v jakémkoliv režimu, v jakékoliv době. Jakoby se vznášel v prostoru a čase. Film o bezmoci těch mocných, kteří rozhodují o životě a smrti člověka, jehož tělo je jim dáno napospas a oni jsou jenom lidé, ne bozi, což si často pacienti neuvědomí a chtějí zázrak. (13.11.2014)

Opravdu výtečné psychologické drama. Macháček,Brejchová,Brzobohatý nadprůměrné výkony! Scéna kdy R.Brzobohatému jako doktoru Krtkovi umírá dcera na leukémii ,nebo kdy operují po autonehodě ženu a vedle v místnosti je její mrtvé dítě přikrytý a koukají mu jen nohy je opravdu velice smutný pohled a zanechalo to ve mě hodně dojemné pocity. (29.03.2008)