Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německá uklízečka zvaná Emmi se ukryla před deštěm do hospody, kde se seznámila s gastarbeiterem. Zatancovali si, a když viděla, že nemá žádný domov, pozvala ho k sobě... Příběh nechal Fassbinder nejprve vyprávět jednou postavou svého snímku "Americký voják" z roku 1970, teprve o tři roky později z něj udělal jeden ze svých dodnes nejslavnějších filmů. Nezaměnitelně fassbinderovská směs melodramatických prvků s až zarážející opravdovostí při líčení lidských povah a jejich sociálních determinací. (NFA)

(více)

Recenze (72)

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Před napsáním tohoto komentíku jsem si prostě musel ten kuskus udělat... Nedalo se jinak! Myslel jsem přitom na Aliho, kterému se téhle pochoutky v novém manželství tak zoufale nedostávalo.___ Fassbinder tímto filmem odhaluje s obdivuhodnou důsledností něco, co se stále nedaří z naší civilizace vymýtit - hluboce zakořeněné rasistické a xenofóbní předsudky, které dřímají ve většině z nás, čekajíce na první příležitost, aby se opět projevily ve vší své nechutnosti. Znáte to: "Já nejsem rasista, ale..." To slůvko "ale" má ospravedlnit nesympatie, nepřátelství a zášť, které lidé (okolím i sebou samými považovaní za slušné) projevují vůči jinakosti, jež naruší jejich lebensraum. Dobrosrdečná osamělá vdova Emmi se zamiluje do marockého automechanika: Skutečnost, která je radikálně odmítnuta a xenofóbní společností "potrestána" absolutní ostrakizací (děti, prodavač v krámku, sousedky, přítelkyně, personál restaurace...atd.) Jenže lidi nejsou jen rasisté, ale jsou to taky zištní a vypočitaví pokrytci - podobně, jako když se přátelé a příbuzní na chvíli "vzdají" svých předsudků a snaží se znovu získat Emminu náklonnost, resp. něco od ní chtějí.. Fassbinder však nevypráví žádnou černobílou pohádku. Emmu její trápení a nepřátelství okolí nedělá něčím lepším.. Jakmile má příležitost, sama se účastní psychického teroru vůči jiné. Vždyť upřímně přiznává členství v nacistické straně ("A kdo v ní nebyl?"). Její manželství s Alim je úplně normální se všemi problémy, které se objevují v "normálních" rodinách. Ali musí kvuli nedostatku sexu a kuskusu chodit za jinou apod.___ Strach jíst duše je mimořádně autentický a stále velmi aktuální film, který je natočený velmi zajímavým "fassbinderovským" způsobem. Vynikající film! (Zkuste si myšlenkový experiment: Vaše mladá sousedka/ spolužačka/ dcera si vezme černého kluka a přivede na svět černé miminko. Jaká bude vaše úplně první reakce? Bude tam ta odporovací spojka ale?) ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Bylo mi velmi sympatické, že Fassbinderova kritika rasismu není nijak křečovitá - drobnými rasovými předsudky koneckonců trpí i hlavní hrdinové. Strach jíst duše je zajímavá, pravdivá studie jednoduchých lidí, žijících ve velmi složitém, závistí a xenofobií prosyceném světě. Co víc dodat? Snad jen, že za zajímavost stojí i herecká kreace páně Fassbinderova - střihl si roli nesympatického dělňase, švagra hlavní hrdinky. Tento film stojí za vidění! ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Fassbinder ma opäť raz svojim priamočiarym, perfektne rozpracovaným a naturálnym zobrazením nejakej témy dostal. Neskutočne výživný koktejl rôznych pocitov a myšlienok. Ako sa hovorí: láska kvitne v každom veku... prázdne konštatovanie. Fassbinder nám ukazuje, ako to vyzerá v praxi, pričom z každého uhlu pohľadu sa jedná o nadčasovú záležitosť. Téma prisťahovalectva, lásky dvoch ľudí z odlišných svetov ako aj to, ako na tieto témy nazerá spoločnosť, sú tu aj napriek pomerne krátkej dĺžke snímku rozobrané do takej hĺbky, že z konečného výsledku ide až strach - skrátka ide o majstrovskú psychológiu hlavných i vedľajších postáv, ktorá tu počíta s každou maličkosťou. Žiaľ v spoločnosti sa od čias "Mníchovského masakru" ohľadom týchto vecí k lepšiemu nezmenilo zhola nič. ()

pm 

všechny recenze uživatele

Příběh samotný je asi pro většinu lidí přehnaný, do očí bijící konstrukt, ale je zajímavé, že nad tím jako divák nepřemýšlím a beru jako fakt všechno, co se ve filmu odehrává, jakkoliv by mi to nepřišlo reálné. Film je prostě dobře natočený, je z něj znát silná společenská kritika stran latentní (nebo spíš hodně otevřené) rasové nesnášenlivosti německé společnosti nejen vůči cizincům. Velmi dobře vybraná herečka pro roli Emmi, zachycení vztahů v její rodině a budování prostoru před kamerou v interiérech připomíná ještě "Katzelmachera". Hodně jsem četla o inspiraci RWF tvorbou Douglase Sirka, ale nějak to v tom krom melodramatické nálady a hudby nevidím. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Emmi Kurowski (Brigitte Mira) má za sebou krušný život a ani její budoucnost se na ní nesměje příliš růžově. Již léta je vdovou, tři děti jsou dávno z domu, a protože se nevyučila ničemu "pořádnému", na živobytí si vydělává jako zcela nekvalifikovaná síla. Ač by měla všechny důvody k patřičnému zahořknutí, uchovala si Emmi dostatek radoti z života. Jednoho dne se jí však přihodí cosi, s čím již naprosto nepočítala: hledajíc úkryt před děštěm, narazí v jedné arabské putyce na muže svého života: o 30 let mladšího gastarbeitera Aliho (El Hedi ben Salem)... Partnerský život ne zrovna nejtypičtější dvojice a jeho krize - stylem, jejž ovládá snad jen Rainer Werner Fassbinder. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (13)

  • Film existuje také jako divadelní hra. (ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno