Akce Kalimantan

Nerad dávám odpad, ale tady to vážně nešlo jinak. Naprosto nesmyslné dialogy, herci, kteří asi nehráli nikdy nikde jinde, mimo některých našich, kteří však měli role spíše okrajové, celý film namluvený buď indonésky nebo holandsky, scénář asi neexistoval, paragáni se chovali jako skauti na výletě, ten dotaz před odletem, jestli si někdo přeje vystoupit, tak to bylo jako z nějaké komedie, hned po seskoku si jeden poranil páteř a přišli o vysílačku, přestože vědí, že po nich pátrají, tak neustále hulákají, no prostě, tento film je jeden velký průšvih. (17.06.2023)

Problém s tímto filmem je, že sotva kdo tuší, o jaké osvobozenecké boje Indonésanů se jedná, takže zde máme takový ten černobílý pohled "zlý bílý kolonizátor vs. hodní domorodci". Přitom film nemá úplně špatný scénář a odněkud někam jde, ačkoliv první půlka je o cestě jediného přeživšího partyzánů na Jávu a druhá o akci na Kalimantanu včetně všech protivenství. Rád bych ten film viděl vyčištěný a ve slušné barevné a obrazové kvalitě, protože kamera mi přijde taková meditativní, snová, a přitom opravdově osudová. Protože než o boje jde o myšlenku - dnes opět tak vysoce aktuální - proč nám sem lezou a nenechají nás žít po svém, když ani neumějí náš jazyk? Vlastně je to - navzdory tomu paradoxu - poetický válečný film. Martin  Růžek zde hraje zlého holandského kolonizátora. (04.02.2023)

Filmařsky se nejedná o žádný zázrak, ale i tak film stojí za zhlédnutí. Jeden z nejatypičtějších a nejbizarnějších českých filmů, které jsem kdy viděl. 45 % Kromě titulek a holandsky mluvícího (!!) Martina Růžka nevyvolává film vlastně žádné české reminiscence. Při jeho sledování jsem si vzpomněl na vzdáleně podobný film "Devět kruhů pekla" z konce 80. let, který je mnohem lepší než Akce Kalimantan. (04.01.2009)

"Někdy musí zemřet člověk, aby nezemřela odvaha." Hrdinný osloboditeľský boj chrabrého indonézskeho ľudu, zosobneného skupinou výsadkárov brodiacich sa v džungli, topiacich vysielačky a dýchajúcich sopečné výpary, proti spupným a podlým európskym kolonistom v podobe holandsky šprechtiaceho Růžka. Nechýbajú prestrelky a patetické reči z jednej aj druhej strany. Námet zaujímavý, spracovanie ale podporuje zívanie viac než obvykle. Za dve siluety v zapadajúcom slnku za hmkavej Bukového hudby. "Proč přišli znovu do naší země? Vždyť ani nerozumí naší řeči!" (10.04.2024)

Tak to bylo vážně psycho.. Proč si proboha naši filmaři zrovna vybrali toto téma? To do ČSSR Holanďané přestali dodávat kakao? Jestli ne, tak po tomhle filmu bych se tomu nedivil. Film je zajímavý tím, že v něm můžeme vidět druhoválečné zbraně i výstroj, zejména na straně holandské koloniální armády. Dokonce se filmem mihne Dakota a PBY Catalina. Většinou se v něm moc nebojuje spíše je to o neustálých pochodech skupinky paraosvoboditelů džunglí za zpěvu mužského sboru připomínajícího mručení... Kameraman Vaniš se vyžíval v záběrech na siluety a tak neustále proti nebi jdou nějaké postavy či se vlní listy palem. Sama para skupinka stojí za to... Když na jednoho po přistání spadne padák, začne volat - pomoc. Ostatní prakticky celou dobu od dopadu během pochodu na místo určení na sebe v džungli volají a hulákají. Kdyby radista neutopil v bažině vysílačku, věřím, že by si k pochodu kucí pustili nějakej ten indonéskej šlágr... Ačkoliv v tropických maskáčích do džungle, kucí se nebojí a tak má jeden na krku zářivě červený ručník, druhý žlutý... prostě výsadkáři ! Co dodat. Martinu Růžkovi přeji ten výlet do tropů, ale tím to hasne. Fim je opravdu zajímavý jen tím jak v rámci dekolonizací po válce začal ten neskutečnej binec ve světě jehož důsledky dnes plně pociťujeme. Jasně, ne vždy bylo v koloniích vše košér.. Ať to byla Asie, Afrika... Kolonizátoři vykořisťovali místní, rabovali nerostné zdroje zemí pod svojí ,,správou''. O tom žádná. Ale je fakt, že některé země prostě ve svobodě žít neumí a lidé si tam nejsou schopni zajistit fungování ani toho základního. Řada zemí dokázala předvést jen, že si umí místní mezi sebou udělat fakt husté masakry a opakovaně tam mít občanské války... Ať si kdo chce co chce říká, od války je to 73 let. Dobře řada zemí byla dekolonizována v padesátých letech, takže i kdyby bych bral 60 let... Za 60 let leckde v té své svobodě po odchodu zlých bílých nevybudovali nic. Řada zemí, která ještě krátce po válce exportovala by dnes vymřela na hladomory, kdyby se tam nevozila v rámci humanitárních akcí rýže. Pořád se na kolonisty a zlého bílého muže vymlouvat nejde. A tak říkám. Zlaté kolonie! Dávám za jednu dávku z brenu. * (29.12.2017)