Balada pro banditu

Tak jsem si po dlouhé době dopřála zase Baladu pro banditu. Věřím ,že se ve své době v kině dlouho neohřála. Balada je tak trochu jiná a právě ta jinakost mě fascinuje. Díky ní se stal snímkem věčným. Tam kde se střílí z kytary ,tam kde se místo na koni jezdí na kole ,tam kde zní krásné písně se svými půvabnými texty , tam kde "kvete" láska Eržiky a Nikoly ,tam kde se k něžnému oslovení používá slov "rybko moje" , tam pokaždé zažívám svůj malinký soukromý ráj.... (30.10.2008)

Bravurně zdramatizovaný a zhudebněný Nikola Šuhaj loupežník, zinsconovaný pro film, s partou divadelníc herců, kteří jsou sehraní jedna báseň. Klasika československého divadla a filmu. Když jsem nedávno viděl Morávkovu divadelní verzi v Arše, musel jsem odejít v půlce, tak jsem byl zklamán. Zdá se, že ten film tu starou kvalitu nějak zafixoval a pokoušet se o nové inscenace není šťastné. Podobně jsem to měl s Petrolejovými lampami v divadle Na Jezerce, kde to režíroval Herz, autor úžasných filmových Lamp. Měl jsem pocit, že dnes vykrádá sám sebe. (17.07.2007)

Balada pro banditu mě úplně uhranula, v nejlepším smyslu slova. 🤯 Fantastická hudba, výborný texty, skvělej mladej Donutil a krásnej příběh. Balada má úplně všechno, co od "malýho českýho muzikálu" chceš, krom toho všeho je i ohromně nápaditá. Nestává se mi, abych viděl jeden film za den dvakrát (naposledy se okamžité reprízy po první projekci dočkal asi Kill Bill), ale příběh Nikoly Šuhaje jsem si musel pustit znova. Tohle bude pro mě těžká srdcovka, mám dojem... (11.02.2021)

Film, který Nikolu Šuhaje světově proslavil zejména na Litoměřicku. Natěšená z Donutilových historek jsem konečně viděla Baladu pro banditu a byla jsem zklamaná. Natáčení skutečně asi byl jeden velký mejdan, z výsledku jsem ale nijak odvázaná nebyla. Jako hlavní pozitiva vidím písničky, Ivu Bittovou a fakt, že Miro a Bolívka jsou tu ještě vcelku štramáci. Trnky brnky Zelenáčů nejsou žádná filharmonie a z legendárního výstupu skoroslavíka Rudyho Kovandy nezbylo prakticky nic. (05.01.2015)

Forma snímku je velmi zvláštní a divákovi chvíli trvá než si na ni zvykne. Těm, kteří ji příjmou je nabídnuto originální hudební představení se zajímavým příběhem, výraznými postavami (Donutilovi sedl hlavní hrdina velmi dobře, překvapil mě Pecha pro mě osobně v netypické roli, ale možná vůbec nejvíc se mi líbil Polívka a jeho Mageri), z-nouze-ctnost(?) nápady (především ty kytary), překvapivě dobrými pěveckými výkony a tím nejdůležitějším, výbornou a krásnou hudbou (Miloš!!!). Pravda, děj je docela často "narušovaný" prostřihy do obecenstva a film tím ztrácí na kontinuitě, ale jako muzikál (ostatně hlavní žánr tohoto filmu) funguje více než nadprůměrně, proto dávám solidní 4*. (12.09.2012)