Gauneři

Toto som zožral aj s omrvinkami! Najlepší Tarantino vôbec a to musel byť hneď ten prvý? Škoda, že tento flm tým pádom nepozná toľko ľudí. Celkový nápad je pomerne priemerný, no to, čo robí tento film pánom svojho žánru sú dialógy a tie sú úplne najbravúrnejšie. Normálne nenachádzam slov, každú vetu som doslova hltal. Retrospektíva je tiež ukážková, no a ten diabolský záver nemá chybu. 100%. (17.12.2006)

Tak jsem si po několika dlouhých letech dal repete a musím říct, že RESERVOIR DOGS jsou pro mě ten nejklasičtější Tarantino. Naakumulovaná atmosféra, práce jen s několika charaktery a v omezeném prostoru, tak to mám rád. Harvey Keitel a Lawrence Tirney tu patří mezi moje oblíbené postavy, zboužňuji jejich tuhý akcent a chraplavý hlas, od těhle chlapíků bych si nechal dlouho vyprávět. Výborný debut. (28.09.2010)

Zcela zásadní otázka pokud jste film ještě neviděli. "Kdo z nich byl vlastně špicl?" Brutální, krvavý, syrový, cynicky humorný a šokující? Jak pro koho. Tarantino však na sebe řádně ve svém debutu upozornil a dal všem značně najevo, o čem že ty jeho filmy tak zhruba budou! Mě osobně však tato prvotina hodinu a půl trvající až na pár scén dokonale nudila, spíše konverzačka tak trochu na úkor nějaké povedenější akce..Ty tu vidíme jen asi ze tří flashbacků. I když samozřejmě nejsem žádný sadistický zvrhlík ani úchyl ani ten, co by se nějak vyžíval v různých tvrdých sprostých slovech (kdo je větší "KING" ), kterých zde zazní bezpočet, tak dynamická ručně natočená scéna bez střihu tančícího pana Blonďáka na hit od skupiny "Stealers Wheel-Stuck in the middle" byla vynikající a pamětihodná. K ní bych pak třeba ještě přidal tu s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se tu zviditelnil. Takže panové Bílý (Harvey Keitel), Oranžový (Tim Roth), Blonďáku (Michael Madsen), Růžový (Steve Buscemi), Hnědý (Quentin Tarantino) a Modrý (Eddie Bunker) bylo mi potěšením, byli jste dobří, ale něco mi na VÁS přesto nesedělo:-) Možná proto mě film až tolik neuchvátil, spíš to byl z mé strany jen průměr.. (12.01.2008)

Vynikající krimithriller přesně ve stylu, jaký se od Tarantina dá čekat. Nápaditý akční děj je obohacen o několik skutečně drsných scén a všichni herci se doslova předhánějí v tom, kdo na sebe strhne větší pozornost diváka. Nakonec se zřejmě vítězem stal u většiny stejně Michael Madsen díky scéně s uchem. Tarantinovsky zábavná byla ovšem i scéna s přidělováním barev k přezdívkám pro smluvenou akci - hlavně pan Růžový se zviditelnil. :) (05.07.2003)

Myslím, že Tarantino si vzal inspiraci z filmu Killing od Stanleyho Kubricka. V obou filmech se chystá velká loupež, a až na pana Oranžového jde o samé velké zločince. V obou filmech panuje jistá nedůvěra a postavy se dopuštějí chyb. I přesto, že se plán vydaří, zločinco buď umírají, nebo jsou chyceni. V obou filmech najdeme i téma cesty za svobodou. V tomto filmu je to pan Oranžový, který chce využít loupeže, aby znovu získal svobodu. "Ve snu jsi mě zastřelil, tak ti radím, aby ses probudil a omluvil se", říká pan Bílý v jednom ze svých nezapomenutelných výstupů. Dále si říkám, že hříčka se jmény je podobná z filmu The Taking of Pelham One Two Three (1974) Styl oblečení je podobný z filmu Lepší zítřek 2 (1987) Scéna postřelení nejlepšího přítele a on se o něj stará, přesvědčuje ho, že nezemře, kde jsme svědky podobného rozhovoru, ale i podobných pocit, která ti dva zažívají. To vše z filmu Oběti války (1989). Ale naprosto největší vliv na Gaunery měla málo známá hongkongská gansterka režiséra Ringo Lama "Město v plamenech" z roku (1987). Hrál v něm jeden z Tarantinových nejoblíbenějších herců asijské kinematografie Yun-Fat Chow. Je zajímavé, že všechny tyhle filmy patří mezi oblíbené Quentina Tarantina a on se rozhodl z nich udělat mix. (10.01.2004)