Jestřáb kontra Hrdlička

Pro mě dost nevěrohodně napsané postavy: pan Hrdlička je tak neuvěřitelně naivní až hloupý, že lze těžko uvěřit, že by takový člověk měl kdy něco společného s financemi. Opakovaně se nechává tahat za nos stejnými lidmi. Manželka a jedna dcera jsou bezcitné bestie, zatímco druhá dcera je z nějakého neznámého důvodu učiněný anděl. Bezcitný Jestřáb má u sebe malého syna, který se však jeví jako naprosto v pořádku, nijak nedotčen otcovou povahou. Prostě taková jedna velká podivnost. (31.10.2017)

Povídka „Jestřáb kontra Hrdlička", zároveň s „Výlety pana Broučka" a „Písněmi otroka", má v tvorbě Svatopluka Čecha, tohoto básníka dobré pohody, zvláštní postavení. Nelze ovšem popírat, že by Čechova tvorba nepatřila k předním dílům našeho písemnictví. Avšak pro idylický pohled autora „Ve stínu lípy" byl úmyslně přehlížen ostrý sociální motiv „Písní otroka", sociální a národní znění „Lešetínského kováře", pro úsměvnost vyprávění nebyl slyšen satirický výsměch měšťáctvu v „broučkiádě". Stejně tak napovrch klidné, zdánlivě idylické vyprávění povídky „Jestřáb kontra Hrdlička" nedávalo vidět její kritické rysy, které odhalovaly dravost rychle sílící velkoburžoasie, pohlcování krátkozrakého maloměšťácka velkokapitálem a zároveň i degenerační úpadek šlechty a její spásonosný útěk k průmyslovému podnikání. Pronikavý společenský postřeh, to je onen faktor, pro který je tato povídka dnes stále svěží, stejně jako „broučkiáda" a „Písně otroka" a některé další práce. — Scénář filmu „Jestřáb kontra Hrdlička" zpracoval Ota Hofman, posluchač filmové fakulty AMU; je pro nás radostnou událostí, že opět máme film, na kterém se podílel scénárista z nastupující generace filmových umělců. Bylo by ovšem nesprávné pro tuto skutečnost mhouřit oči nad nedostatky filmu, jichž není málo. Scénáři je možno vytknout rozvláčnost děje a zejména problematický závěr, který dost těžkopádně a nepřesvědčivě dokresluje Čechovu předlohu. Ani režisér se nepostaral o to, aby patřičně vynikla dramatická místa příběhu; celý film je veden ve výrazné sice, ale neměnné tónině bez patrnějších kontrastů. — Přes tyto nedostatky je však možno říci, že film svůj úkol splní dobře. Filmový přehled 46/1953 (14.12.2008)

Klasický příběh dravce Jestřába, který přivede na mizinu (za přispění klientovy rodiny) slušného až ušlápnutého úředníčka Hrdličku. Čech úmyslně pojmenoval oba muže podle ptačích charakteristik. I dnes vedle nás Hrdličků žije nespočet tvrdých, bezohledných, zkrátka ÚSPĚŠNÝCH Jestřábů, kteří jsou dnes vyvyšováni do nebes. V roce 1953, kdy byl film uveden do kin, jsme se domnívali, že čas Jestřáíbů je překonán... Skvělá záporná role Marvanova, který tu zaskočil za Jiřího Plachého, který mezitím vyskočil z okna... A velmi dobře volená role pro Františka Smolíka, který sám o sobě měl velmi dobrácké vzezření i chování. (06.01.2021)

Výtečný snímek a obrovské překvapení. Naše kinematografie padesátých let opravdu nebyla jen o údernících. Vznikaly filmy Karla Zemana, Jiřího Trnky, urodily se skvělé životopisné filmy a také ty nejlepší pohádky, které dodnes zachraňují televizní Vánoce. "Jestřáb" je zčásti snímkem pro pamětníky a zčásti snímkem moderním. Jaká škoda, že židovského lichváře Jestřába už nemohl ztvárnit můj oblíbenec Jiří Plachý, ale pan Marvan to samozřejmě zvládl s bravurou sobě vlastní. Nechce se věřit, že pouhý rok předtím ztvárnil poprvé postavu Gustava Anděla. Pochvalu zaslouží všichni zúčastnění a také kanál CS film, díky kterému podobná díla nespadnou do propasti zapomnění. (23.10.2022)

Jeden z mála českých filmů padesátých let, který lze s čistým svědomím doporučit. Což je samozřejmě dáno klasickou literární předlohou, i když Svatopluk Čech by asi nebyl ztotožněn s nutným politickým vyzněným (bohatí končí špatně a naopak). Silný příběh podpořený výbornými hereckými výkony (Jaroslav Marvan, Vlasta Fabianová). (12.07.2012)