Hodinář od sv. Pavla

...Philippe Noiret ako lyonský hodinár Descombes. Jean Rochefort ako pomerne zvláštny komisár Guiboud. Hneď na úvod išlo síce o vskutku naprosto vhodné, no zase plne nevyužité obsadenie, so zvláštnymi replikami zo strany hercov, a čo na to práve teraz vlastne priamo (od)poviete? Ďalej pokračujem. Ešte rovnako spadal do úvahy i Sylvain Rougerie ako protagonistov syn Bernard, nakoľko mu bola venovaná hlavná zápletka: Zločinu z vášne. Reakcia: Mediálny cirkus. Pointa? Postupne na ňu určite prídete. Réžia a scenár? Bertrand Tavernier. Výsledok: Rozpačitý priemer. Repríza? Ďakujem, viacej už neprosím. (02.07.2023)

Postupný přerod bázlivého a pokorného muže v neuvěřitelně silnou osobnost. Měla jsem strach, že policie, okolí i systém jako takový hodináře semelou. To, co se odehrávalo zhruba od poloviny filmu a vyvrcholilo úžasným závěrem, jsem dosud ve filmu neviděla. A všechno probíhalo tak přirozeně, nenásilně. Za to i za celý film uděluji plný počet hvězd. (14.09.2014)

Výborné psychologické drama o muži, snažícím se vyrovnat s krutou skutečností, že jeho jediný syn je vrah. S ubíhajícími minutami spolu s hrdinou odhalujeme pohled do jeho nitra a s přibývajícími důkazy se zároveň snažíme pochopit onen čin. Výborné civilní výkony Philippa Noireta v titulní úloze a neméně skvělého Jeana Rocheforta coby policejního komisaře, jenž se mu snaží pomoci toto těžké období překonat. Bertrand Tavernier svým debutem zazářil, škoda že nebyl v takovéhle formě častěji. 95%. (13.01.2013)

,,Začínáte mi lízt na nervy!" Na tomhle filmu mi začlo jít na nervy postupně více věcí. Mimo neustálých politických levicových keců a líného tempa bez atmosféry taky podivný komisař Jean Rocherfort. Ale tentokrát jsem se příliš "nepotkal" ani s mým oblíbeným Philippem Noiretem. Hodináře od sv. Pavla nepovažuji za špatný film, ale zdaleka nevyvolal ve mě tak silné emoce, jak jsem od námětu o poznávání temné, ba přímo té nejhorší možné tváře syna ze strany otce očekával. Na každém druhém kroku čouhal silně levicový podtón, jehož smysl v takové dávce jsem ve výsledku moc nepobíral (SPOILER: když se několikrát jasně a dávno prokázalo, že Bernard žádné politické hnutí nepodporuje, ba dokonce politice nerozumí), tedy kromě toho, že režisér opět naplno světu prezentuje svou politickou orientaci. Některé ty politické dialogy plné různých až absurdních "příspěvků do diskuse" (návrh na pořad vysílající popravy jako hlavní program, zákaz provokativního filmu i v demokratickém zřízení a pod.), probíhající spočátku ještě v odlehčené atmosféře, mě zde hodně bavily, ale zároveň připadaly jaksi navíc. Momenty, z nichž jsem občas nabýval pocit promarněného námětu, doplňoval přehršel zdlouhavých "prázdných" scén, třeba té, jak si hlavní nehrdina u stolu půl minuty prohlíží balík se zbytkem uzeniny (nebo co to bylo).. aby pro jistotu asi jednou za půlhodinu přišla scéna, kdy mě film naopak totálně přikoval k obrazovce. To zejména během nostalgicky laděných vzpomínek otce na syna v dětství či zážitky z války. Snad mi díky nim na Hodináře zůstane i částečně pozitivní vzpomínka. Jako panu hodináři zase zůstala vzpomínka na setkání s neznámým klukem, který spozoroval, jak se pán změnil a jednoduše mu to přišel oznámit. :) "I když to trvalo jen minutu..." 55% (20.07.2020)

"Vidíš, už nám to povídání docela jde !! Slyšíme jen to, co nás zajímá.." Tak tohle je pro mě osobně neskutečné zklamání, od Taverniera jsem rozhodně čekal mnohem víc, přičemž asi hlavní zádrhel spočívá ve skutečnosti, jak se dvě obrovské herecké veličiny, Philippe Noiret s Jeanem Rochefortem, vzájemně přetlačují o to, kdo bude středobodem celé této podívané, přičemž je tu ještě nadbytečná role Michelova přítele Antoina v podání Jacquese Denise, ani jejich postavy nejsou příliš schopny vzájemně spolupracovat, oba hrdinové mi připadali až příliš tajemní, neproniknutelní a jejich motivace mi nejsou příliš jasné, díky čemuž vlastně divák, ač raději budu mluvit jen za sebe soudě dle vysokého hodnocení, jen zpovzdálí sleduje velmi chladné a odtažité, stejně jako je odtažitý i Michel Descombes, intimní drama, do něhož nesnadno proniká, v němž se tak jediným podstatným jeví zjistit, proč vlastně Bernard Descombes zabil !! Nicméně atmosféra překrásného Lyonu, herecké výkony i melancholický soundtrack Philippa Sardeho činí Hodináře od sv. Pavla velmi zajímavou a jedinečnou podívanou, po jejímž shlédnutí nemůžu nesrovnávat s obsahově velmi podobným geniálním snímkem Zatracený otec od mistra pera Josého Giovanniho, který však tento až propastně převyšuje !! (15.10.2013)