Den cvoka

Zatraceně hořká, jízlivá, ale zatraceně trefná sonda plná černého místy až absurdního humoru. Mé pocity se neustále přelévaly od "oh, jak tě chápu" po "vůbec tě nechápu". Jak moc jsem třeba rozuměl pokud jde o beznadějnou snahu myslet v neustálem rachotu sbíječek a hlučných sousedů, tak jsem nechápal posedlost rituály. Každopádně to bylo výborné. Skvěle odkoukaný marast života uvízlého v těžké osobní krizi a každodenních stereotypech, které pomalu rozemílají osobnost žijící v téhle podivné pseudosvobodě a pseudodemokracii. Jeden z nejlepších a nevýstižnějších polských filmů. A možná dobrá pobídka změnit to, u čeho si s hrůzou uvědomíme, že k tomu možná taky máme náběh. (01.04.2013)

Den cvoka, který není ale až tak úplně cvokem. Krize středního věku, frustrace celé v socialismu ztracené generace, hledání smyslu života, deprese povstávající z prázdna uvnitř vlastní existence, věčné prokletí západního intelektuála, totiž pochybování o sobě sama, syndrom vyhoření, ztráta hodnot způsobená odtržením od přírody a přivyknutím na městský způsob života, typická východoevropská ,,nasranost", desítky, ba stovky rituálů, které v podstatě jako jediné drží jedince při životě, onanování místo lásky, samota, vnitřní i vnější...to je Adaś Miauczyński, za jehož jméno je možno si dosadit tisíce, ba miliony mužských jmen indoevropského původu... Den cvoka, náš den... ,,Zabíjí mě samota, kterou jsem si způsobil sám." (25.11.2010)

Výborne som sa bavil, len s tým toaletným papierom to preháňal, keď niekedy použil aj polku rolky. Ja používam len dva kúsky a samozrejme, že riť nemám čistú, ale ja ešte nahý idem pod sprchu tam si tu riť poriadne vyumývam a popritom aj varlata a penis, to keby pri následujúcej prechádzke má náhodou oslovila nejaka dáma či by som nebol tak dobrý a narýchlo ju pretiahol no a ja to rád urobím, lebo som svieži a čistý, čiže vždy pripravený:) (15.02.2011)

Bojím se učit. Bojím se, že za to bude málo peněz... A co takhle napsat seznam fobií a pak to intelektuálně rozebrat? A co mám s člověkem, který je nám takhle předkládán dělat? K čemu mi má jeho seznam strachů a nadávek být? Porč o takových se točí filmy?*** Obdobně se někdy točí i tady. Nikdo nic za druhého nevyřeší. Ani za komunistů tomu tak nebylo, ani nyní tomu taknení. ***Proč tedy hodnotit někoho, kdo neumí bojovat vyšší známkou než 2 hvězdičky? Kdo se bojí, ten obvykle nechodí ani do lesa, ani necestuje, ani neriskuje . Ale je to jeho strach, ne můj.***(4.10.2.010) (04.10.2010)

Byť jsem se místy nahlas smál, nedíval jsem se na komedii, ale na mrazivé memento. O člověku, jenž se propadne z chlapeckých snů do samoty středního věku, kde se jeho největším nepřítelem stane vlastní já ověšené psychickými neduhy od deprese, přes hypochodnrii až po nutkavou neurózu. Za pomoci stovek směšných rituálů se hrdina snaží obrnit před hrůzou ze světa a z žití a nic už nedokáže skrz jeho krunýř proniknout. Film vyznívá zoufale, ale přece jsem rád, že jsem ho viděl: byl pro mě cenným upozorněním. (06.06.2011)