Danza macabra

Tento príbeh mi bol hneď od začiatku povedomý a vzápätí som pochopil, že aj musí byť, lebo tým istým príbehom disponuje aj Nella stretta morsa del ragno z bravúrnym Kinskim. Tu predstaviteľ E.A.Poe nevzbudzoval strach ani hrôzu. Tak kúzlo poznania z neznáma tým pádom bolo preč, lebo už som vedel čo sa tam bude diať. A vtom vidím veľkú chybu, lebo ma nemal už čím prekvapiť. Dobové kostýmy boli ukážkové, mrazivo hrôzostrašné kulisy vzbudzovali strašidelnosť, ponurá atmosféra, ktorú skvelo doplnila Ortolaniho hudba boli tiež skvostné. Čierno biely kontrast s prostredím bol úchvatný. Herecké obsadenie ma tak nebavilo ako už v zmienenom Nella stretta morsa del ragno. B.Steele v každom filme vie zbudiť pozornosť publika, hlavne toho mužského lebo jej precítenosť a zmyselnosť srší z každej role. Len škoda, že tento príbeh ma už vôbec nebavil, keď som ho už raz videl. (08.10.2014)

Klasický gotický horror se vším, co mají jeho fanoušci rádi. V úvodu vypráví sám E.A.Poe v hostinci posluchačům příběh Berenice a my ho zastihneme akorát v líčení nekrofilního konce. Sem přichází spisovatel Alan Foster a uzavírá sázku s Lordem Blackwoodem. Stráví-li noc na jeho zámku (právě je Halloween, zde jako noc mrtvých, jinak Samhain), dostane 100 liber. Spisovatel přijímá pod podmínkou, že se sázka sníží na 10 liber. Noc, mlha, hřbitov, strašidelný zámek, chodby, kobky, lebky, neuvěřitelné množství pavučin a prachu a...duše zemřelých. Bloudění útrobami zámku se svícnem v ruce, expresivní šerosvitné obrazy a očekávání čehosi vytváří patřičné napětí. Byť je hudba temná, tak nejtísnivější jsou scény bez ní. Postavy se na první pohled chovají zmateně, ale jsou to duchové, což je zřejmé odpočátku, a tak logiku nečekejme. Vše jak drobné střípky začne nakonec do sebe pěkně zapadat. Že film stojí za zhlédnutí už jen kvůli B.Steelové, není třeba zdůrazňovat. (19.02.2012)

Opět jeden typický zástupce žánru "gothic horor", sice méně známý než třeba jeho součastníci "Black Sunday" od Maria Bavy nebo Cormanovo "Pit and the Pendulum" ale v lečems se jim určitě vyrovná, především pak v brilantní ponuré atmosféře, které hodně napomohl starý oprýskaný hrad, kolem hřbitova, uvnitř hradu samá temná chodba, plno komnat, zvláštních úkazů (hodiny, obraz) a zvuků, atmosféra se místy dala opravdu krájet, ke všemu všechny ty divné a na první pohled nesmyslené vraždy, jako by jich nebyl stále konec. Rozjezd filmu, byl sice pomalejší a hodně upovídaný, jak čas ale plynul, tak jste se rozhodně nenudili, napětí tu bylo dost. Staré černobílé horory, at už to bylo "Psycho", nebo "Strašení", či tento, měly prostě něco do sebe, nemůžu si pomoct, a nebyly k tomu zapotřebí ani hektolitry krve jako tomu je dnes. Navíc pokud v nich ještě hrála, tak krásná žena jakou byla Barbara Steele, radost pohledět. Na scénáři se podílel krom Giovanniho Grimaldiho i známý westernový spaghetti specialista Sergio Corbucci. Podobné filmy: "Long Hair of Death", "Haunting, Black Sunday", "City of the Dead", "La frusta e il corpo" atd. (08.06.2009)

Dobrý a originálny horror zo 60-rokov.Dobrý záber vo filme je ako sa dym plazí spopod dverí.Žiadna nuda,atmosféra taká aká mabyť aj napriek tomu,že film má dosť pomalé tempo.Stále je tam niečo zaujímavé.Tento film dokonalé využíva tému strašidelného domu a drží príbeh až do samého konca.Kto má rád gotický horror a nevadí mu že film je čiernobieli,je to určite ten pravý. (31.05.2009)

Antonio Margheriti (mimochodem oblíbenec Quentina Tarantina, jenž mu vzdal hold ve svých Hanebných panchartech) atmosférické horory zkrátka uměl, což je zdárným příkladem právě Danza Macabra. Napětí buduje pomalu, ale precizně, skrze černobílý obraz si vyhrává se světly a stíny, diváka často uvrhne do intenzivní tmy, aby ho s rychlostí šelmy vyděsil skvěle načasovaným leknutím. V jedné z hlavních rolí se představí tajemně krásná "gothic queen" Barbara Steele. Ještě bych rád dodal, že sám Margheriti natočil o šest let později stejně zábavný, barevný remake Nella stretta morsa del ragno. (20.01.2012)