Věčný příběh

No, kdysi jsme na tom byli se školou v kině a tenrát se mi to opravdu nelíbilo, měl jsem v hlavě českou klasiku se Šafránkovou a tohle mi přišlo divný. S odstupem času musím uznat, že je to krásná pohádka, která se sice české nevyrovná, ale má svoje. Popelku, která není taková ta typická chudinka (dělo co dala své zlé sestře bylo fakt geniální), spousto komediálních i napínavých situací, skvělou macechu, kterou by člověk i chápal proč to dělá. Jen ta Barrymorová se mi prostě jako baba nelíbí a tím míň jako krásná princezna. (20.10.2008)

kam ten svět spěje, když pokud člověk chce vidět pohádku se vším všudy, musí se obrátit k americké produkci a vyhnout se velkým obloukem naprosté většině pohádek z české kotliny za několik posledních desetiletí, technická poznámka: jen ten první polibek Popelky a prince se spíš podobal "polibku" tanečnice od tyče v erotickém baru a hosta, který jí zaplatil drink, škoda... (31.01.2008)

Každý príbeh sa dá povedať z viacerých pohľadov. V tomto filme sa o tom presvedčíte naozaj. Trochu "iné" rozprávanie o dievčatku zašpinenom od popola. Iné, hádam, už len tým, že je bez orieškov :) Príbeh sám o sebe je celkom fajn a hlavná podstata je zachovaná. Zlá macocha, dobrí sluhovia... Hodnotil by som inak v každom prípade, avšak, jedna hviezda navyše za moju obľúbenú a fantastickú Drew. Ďalšia hviezdička bohužiaľ dole za skutočný odklon od DaVinciho (ale aspoň som pochopil prečo je tu dopísané aj to Fantasy). Takže priemer, no v každom prípade odporúčaný, na chvíle keď sa cítite v pohode a rozprávka na večer vám pomôže ku kľudnému spánku :) (23.11.2007)

A opět ta Popelka. Tento popelkovský příběh považuji za jeden z nejzdařilejších. Holka není jen blbá Popelka, která čeká, až ji někdo vysvobodí, ale je to inteligentní a sebevědomá hrdinka. Navíc ztvárněná skvělou DB. Princ je prostě princ. Trošku přitroublý, ale nějaké náznaky vlastního myšlení se tam objevují. Líbí se mi zdařilé exteriéry, které přidávají příběhu na realističnosti. Můžu se dívat znova a znova. (05.07.2014)

Jedna z mých nejoblíbenějších (a možná ta úplně nejoblíbenější) variací na známý pohádkový příběh o Popelce. Nenapadá mě, co bych vytkla, a to v žádném ohledu. Od historizujícího pojetí s krásnými kostými a velkolepou výpravou, přes oproštění se od fantaskních motivů a jejich vyvážení vědou (Leonardo da Vinci je patrně "nejkouzelnější" kmotřička víla, jakou jsem kdy viděla - jeho zapojení se v pohádkovém žánru ráda tvůrcům odpustím), po obsazení (tady se povedla zejména Anjelica Houston, která dokonale balancuje mezi klasicky zlou macechou, paní domu, kterou nikdo nikdo neučil tomu, že se služebnictvem se dá jednat i jinak než z pozice tyrana a mladou vdovou, která ještě nestihla odložit svatební šaty a už osaměla v pro ni neznámém prostředí s cizími lidmi a nevlastní dcerou, ke které se dokázala vztáhnout jedině jako ke konkurenci v srdci jejího právě zemřelého manžela), ale výborní jsou popravdě všichni, včetně Drew Barrymore v titulní roli - postavě jinak křehké a pracovité Popelky propůjčuje střízlivost, inteligenci a ideály, které jiná pojetí často naznačují, ale tady mi přijdou podávány nenuceně. Humoru je přesně tak akorát, aby nerušil, ale zvládl obrušovat dramatičtější hrany příběhu. V podstatě by se film dal přirovnat k našim Třem oříškům - v obou filmech jsou protagonistiky proaktivní a nezávislé a své urozené protějšky učí, jak být nejen lepšími vladaři, ale i osobnostmi. A vyčítat Popelce romantiku, sentiment a klišé... je přinejmenším úsměvné. (26.12.2020)