Režie:
Ivo TomanKamera:
Josef PávekHudba:
Petr HapkaHrají:
Miroslav Macháček, Ilja Racek, Slávka Budínová, Josef Vinklář, Karel Dellapina, Václav Neužil st., Adolf Filip, Marcela Martínková, Miroslav Chochola (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Duševně nemocný muž Miroslav Macháček utíká za svobodou od lidí, kteří se o něj starají. Náhodně se dostane do hotelu, v jehož blízkosti se našla zavražděná desetiletá dívka. Je skutečně pachatelem hrůzného činu? (oficiální text distributora)
Recenze (60)
Jsem rád za mimořádného Miroslava Macháčka a zcela fascinující Slávku Budínovou, plus chvilky Ilji Racka, kteří, naprosto mistrovsky, drží poněkud chatrný a utahaný příběh, s předvídatelnou zápletkou, nad vodou. Nic nepomáhá stylizace à la francouzské kriminálky sedmdesátých let. ... PS: Miroslav Macháček dobře věděl, jaké stigma znamenalo v té době léčení na psychiatrii. ... PS: "Jdi zaříznout slepici" byla zbytečná berlička i pro toho nejzabedněnějšího diváka. ()
Největší výtku mám k samotný zápletce, ale protože je spoilerující dám jí až na konec. Ano jistě horská atmosféra není špatná. Určitě pomáhá minimální hudební doprovod. Miroslav Macháček zahrál svou roli suprácky, ale, a teď POZOR TĚŽKEJ SPOILER, aby jsme se ve finále dověděli, že vraždil majitel chaty, to je přece ) úplně směšný. Vždyť malý děti bezdůvodně zabíjejí jenom psychicky narušený degeni. A to mě jako chcete říct, že on tam celou dobu žil, nikdy žádný dítě nezabil a zrovinka, když na chatu přijede Macháček, tak se ráno vzbudí a řekne si "ááá dneska si zabiju dítě", naprostej nesmysl. KONEC SPOILERU. Navíc u tématu vrah dětí očekávám velmi silný emoce a ty se díky naprosto dementnímu scénáři bohužel nedostavili. ()
Já to říkám furt, že život je svině a nedá se před ním utéct… Sebevražda není řešení a přiznávat se k něčemu co… Macháček svou roli zvládl zdeptaného muže vcelku dobře, líbila se mi zvolená lokalita a atmosféra filmu. Je jasné, že dnešní generaci se moc líbit podobné filmy, které nemají pořádnou akci a vytuněné speciální efekty líbit nebudou, ale tenhle příběh je zajímavý hlavně z psychologického hlediska a vygradovaným závěrem. Ilja Racek i Slávka Budínová odvedli rovněž slušné výkony a nebylo od věci vidět i dnes už bohužel nebožku mladou Vávrovou. ()
To léto mezí, mezi skalami, skolí stíny, kalí ruka s trny, na malinovém keři. Ten, kterému ne(pří)sluší, si nepřipouští sezónní vzruch, vr(to)chy. Zajalo jej příliš tichého v okolí samotného hybatele tmy. A tak kráčí, s tuláckou vizáží, krajinář s chomáčem tajemna. Niterná povaha s háčkem, dál od světa. ()
Má to zvláštní, uhrančivou atmosféru, To slowly tempo mi vyhovovalo. Rád se dívám na filmy s Miroslavem Macháčkem, za to jsou tady taky body plus. Nějak si ale neumím představit, že se potká příjezd vandráka na samotu s náhlým vražděním tamtéž. Tady nás trochu tahali za nohu. A tahali nás za ni o to víc, že se vandrák k těm útokům přiznal. To už je kombinace dvou velmi málo pravděpodobných okolností, což je jasným signálem, že jsme svědky filmu a nikoliv pokusu o dramatizaci reálné události, k níž už někdy došlo nebo by teoreticky někdy mohlo dojít. Všechno ostatní ale fungovalo vážně moc dobře - včetně například policejní rekonstrukce za účasti všeho, co mělo v okruhu deseti kilometrů ruce a nohy. ()
Galerie (13)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Reklama