Reklama

Reklama

Nude... si muore

  • Itálie Sette vergini per il diavolo (pracovní název) (více)

Obsahy(1)

Do dívčí školy sv. Hildy se sjíždějí učitelé. Na koleji tou dobou přetrvává pouze sedm žákyň, zbytek třídy užívá prázdnin. Spolu s vyučujícími je do ústavu přepravena záhadná truhla se zavražděnou ženou. A jak se brzy ukáže, nezůstane ani zdaleka u jediné oběti šíleného psychopata, který se plíží na zdejších pozemcích… (Blazena)

Recenze (17)

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Názov silne zavádza. Nie je to žiadne sexploitation, dokonca nahota tu takmer nie je. Je to celkom priamočiare ale priemerné giallo s vraždami nakrútenými v hororovom štýle (čo teda nie je úplne štandard v žánri) a s neskutočne hlúpym odhalením vraha. Ja teda nie som divák, ktorý by hádal, kto je vrah. Zväčša mi je to jedno. Ale priehľadnejší whodunit som jakživ nevidel. ()

raimi 

všechny recenze uživatele

Krásný ranný popartový giallo, vyznačující se barvitou stylizací. Bezstarostná slunná atmosféra dívčí internátní školy v zámeckých kulisách, plná dívčího skotačení, slunění u bazénu, projížděk na koních, listování barevnými magazíny a poslechu šedesátkových hitů z přenosných rádií je narušena tajuplnými vraždami. Feel good pohodička plná krásných koketních děvčat, nočních košilek, bílého prádélka a nočních dostaveníček v úžasné rotundě, které místní osazenstvo přezdívá "pavilon hmyzáků". Ta hravost stylizace, šarmantní dialogový přestřelky, perfektně šlapající dobová hudba, zapamatovatelný charaktery a příběh bez slabých chvilek mně naprosto učarovaly. ()

Reklama

giallo 

všechny recenze uživatele

Krásné, rané a velice naivní Hitchcock-Bava-Margheriti giallo se všemi svými klady i zápory. Název filmu je zavádějící, rozhodně nečekejte žádné nahotinky ve stylu Argenta či Fulciho. Na tomto giallo kousku jsou velice dobře vidět jeho hlavní znaky jako: hrdinka hledající vraha na vlastní pěst, maniak v rukavicích, "nečekáná" pointa...Znalý divák si také všimne, že si Marghareti bral inspiraci, kde mohl. Nejen sprchová scéna je jasná inspirace Hitchcockem. Rádoby vtipné momenty a hlavní hrdinka píšící detektivky jsou zase jasným odkazem na Bavovu The girl who know too much. Na filmu bych vyzdvihl povedenou poslední čtvrtinu, která dělá z tohoto kousku lehce nadprůměrné giallo. Pěkné 3*. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Časné giallo vyznačující se opravdu krásnou kamerou, silnou vizuální stránkou, krásnými stylizovanými barvitými soubory, módním stylem a perfektní byl velmi rytmický hudební doprovod z pozních 60. et od Carla Savina (titulní píseň "Nightmare" à la James Bond). Znamenitý béčkař, ale jinak velmi podceňovaný režisér Margheriti (který má v polovině 60. let za sebou dva skvělé gothic horory s Barbarou Steele), se nechal inspirovat, jak už napsal uživatel giallo, v některých dřívějších filmech hlavně Bavou. Avšak sám tento film se svým tématem (exkluzivní internátní škola pro mladé dívky, nově příchozí mladý učitel a série nevysvětlitelných vražd) zcela jistě posloužil jako zdroj inspirace třeba k "What Have You Done to Solange"? Viz třeba první vraždu ve vaně...Teď mě napadá ještě jeden trochu podobný film, španělská pecka "Residencia, La", která je ještě o rok starší! Toto giallo je, jak už bylo napsáno, hodně krotké (obejde se zcela bez krve a všechny vraždy, některé hodně pitomé, tu proběhnou vesměs uškrcením), co bychom ale v roce '68 očekávali. S nahotou, sexem a nějakou špinavostí je to také na štíru, ale to by vůbec nevadilo. Byly tu některé chytré momenty, místy dobrá atmosféra spolu s takovou tou dětskou naivitou a zábavností, nakonec jsem vydržel až do konce a film si docela užil, a to i přes to, že totožnost vraha je všímavému divákovi známa už dávno předtím, než došlo na samotné poněkud průhledné finále. Rok '68, co se týká gialla žánru, byl docela hubený a toto, když už nic, tak šlo patrně o nejznámější film z této doby. Podobné filmy: "Blood and Black Lace", "What Have You Done to Solange?", "La, Residencia", "Suspiria", "Phenomena" atd. ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Starší braček filmu La Residencia. Nebyť trocha znalým Gialla snímku by som považoval za priemernú.. možno ľahko podpriemernú, no na rok 1968 kedy tento žáner iba čakal na svoju kultovosť celkom dobré. Dosť ma zmietol názov filmu: Naked You Die. Myslel som že vždy keď sa nejaká mladá slečna vyzlečie vrah kožených čiernych rukaviciach v tom momente udrie. No nebolo to tak... a hoci sa slečny vyzliekali svoje telá kryli s neuveriteľnou presnosťou. Dokonca aj keď jedno s dievčat padlo mŕtve v tých pár stotinách sekundy sa stačilo zahaliť. Príbeh rozpráva klasickú giallo zápletku o vraždách v Dievčenskej škole, čo je zarážajúce je fakt že dievčat je asi toľko čo učiteľov, ako vždy na pomoc prichádza inšpektor... po čase vraždy pribúdajú a dej sa zamotáva. S tohoto filmu by som vyzdvihol najviac soundtrack... ústredný motív má doslova "gule" !! Dodáva filmu aké také napätie. Koniec samozrejme opäť ako inak prekvapil.. Nechcem spoilovať, ale tá učiteľka ms. Clay mala nenormálne hrubý hlas, no na transvestitu nevyzerala. Celí čas som rozmýšľal pre boha čo to je !!! ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Neoprávněně opomíjený thriller, který v mnoha ohledech předběhl svým uzpůsobením moderní „italské slashery“, a to do té míry, že jej lze považovat za již plnokrevné giallo rozvádějící výrazové prostředky raných předchůdců, ať už vzpomeneme na La lama nel corpo (1966), Il dolce corpo di Deborah (1968) či Sei donne per l'assassino (1964) průkopníka Maria Bavy. A byl to právě Bava, který se na předprodukci filmu Nude... si muore podílel, navzdory tomu, že o míře jeho otisku lze kvůli brzkému opuštění výroby pouze spekulovat. Řadou motivů dá naopak tento thriller režiséra Antonia Margheritiho vzpomenout na pozdější výkladní skříň gialli filmů – možná až přespříliš skloňovaného – Daria Argenta, v čele se Suspirií  (1977) či Phenomenou (1985). Záhy nadužívaným hororovým námětem z dívčího internátu thriller předstihnul i takové matadory, k jakým patřil Narciso Ibáñez Serrador (La Residencia, 1969). Od prvních minut snímek předjímá a zhušťuje dekorativní estetiku giallo éry 70. let do fetišistického diadému; od barevného bodového svícení utkvělého v lesku zrcadel přes šmíráckou kameru z pohledu první osoby, členitou architekturu až po groovy hudební skladby – mezi tím vším se plíží fantom v kožených rukavicích, jehož počínání dostředivě ohýbá vypravěčský sloh do té správně překombinované paranoie. (Blazena)

Reklama

Reklama