Operace válečná zóna

Válka ve Vietnamu představuje častý motiv v tvorbě jurodivého military fana Davida A. Priora, respektive v její první fázi, kdy ještě neměl známé tváře před kamerou a reálnou polo-profi produkci, ale točil s kámoši armíky v lesíku za městem. Jenže pro chápání Priora a jeho podoby militarismu je právě zásadní se podívat na to, jak s tímto motivem pracuje. V celé jeho filmografii se totiž pouze jediný film oficiálně celý odehrává ve Vietnamu, a tím je právě "Operace válečná zóna". Někteří zahraniční distributoři popiskami na kazetě zasazují do Vietnamu také "Peklo na bitevním poli", ale to jde proti mistrově záměru. Vietnam by totiž coby prohraný konflikt nešel dohromady s Priorovými dětinsky rozjívenými filmy a vnášel by do nich pachuť. Prior Vietnam zpravidla využívá jako trauma, které musejí hrdinové překonat a vyhrát nad ním (Killzone, Noční války), nebo v zásadě neuzavřenou minulost, z níž si odnesli trénink a dispozice, které následně uplatní v jiném konfliktu (Smrtelná kořist, Přepadení v džungli). Když v "Peklo na bitevním poli" Prior předkládá svou vizi heroismu ve válce, příznačně to dělá ve fiktivním konfliktu, aby nad činy gerojů nevyselo stigma nadcházející porážky. Právě proto také Priorova jediná opravdová výprava do vietnamské války má podobu zcela nadreálné a divoce absurdní férie záměrně odtržené od reality. Stejně jako si kluci při hrách na vojáky vysnívají své vlastní variace válek postavené na tom, že nechtějí být na straně poražených, tak i Prior servíruje ultimativní Nam fantazii. Kam se hrabe Rambo, který jen po prohrané válce přitáhne pár vězňů domů. Priorovi kucí v zeleném nejen že si užijí všechny ikonické atributy jako lezení tunely, kosení Vietcongů a zachraňování zajatců, ale dokonce sami nakonec zvrátí směr celé války a zajistí vítězství USA. Protože jak ví každý zelený mozek, tak o porážce ve Vietnamu rozhodli jen prospěchářští byrokraté a lobbisté ve Washingtonu, kteří svými machinacemi a zájmy nedovolili nepřemožitelným americkým pěšákům vyhrát. "Operace válečná zóna" ale nejvíc vyrazí dech tím, jak moc se nebere vážně. Pompézní patos "Pekla na bitevním poli" tu není vůbec přítomný a naopak se vše nese v až rozjuchaném duchu víkendového výletu. Z velké části za to může zcela podvratná synťáková hudba, která v řadě sekvencí evokuje podkres dobových rodinných seriálů (a konkrétními motivy opravdu intenzivně připomíná znělku seriálu "Dempsey a Makepeaceová"). Samotné vyprávění se vůbec neopírá o klasická schémata válečných filmů, nýbrž naopak inspiračně vychází z dobrodružek zasazených do kulis války typu "Kellyho hrdinové" nebo dokonce "Zone Troopers". Překombinovaná zápletka ustanovuje jalový McGuffin, který pak umožňuje neustále vršit absurdní zvraty. Především ale dovoluje úplně bezuzdné dobrodružství, kde někdo někam pořád běhá nebo na někoho střílí. Ostatně když už jsme u běhání, celý film je tuze rozlítaný. Prior evidentně dostal na hraní nějaký steadicam, takže je zde atypické množství pohyblivých záběrů. Když dojde na mistrovy zoufale strnulé přestřelky, kdy se jen střídají protizáběry stojících lidí, co na sebe střílí a nemohou se trefit, tak pro efekt větší produkce nechává před kameru, nebo za postavami neustále někoho běhat. Celkovou praštěnost bijáku značně přitápí manicky přehrávající David Marriott, jenž si bůhvíproč myslí, že je machr na přízvuky (takže tady hraje Australana, zatímco v "Přepadení v džungli" vystřihl Skota). Skvostné detaily jako, že celé osazenstvo filmu tvoří nadlábnutí bílí třicátníci, potažmo že představitelé Vietcongu mají jen šedé košile a gatě (s polobotkami a bílými ponožkami), ale už ne přilby, protože na ty neměla produkce prachy, už pak jen dolaďují celkový skvostný dojem. Nikdo prostě nedokáže z války udělat takovou zábavu jako David A. Prior. (03.04.2021) (méně) (více)