So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Forell a jeho několikaletá cesta z gulagu na mysu Děžněva, zpět domů k rodině, která nikdy nepřestala věřit v jeho návrat. Jeho osobní souboj s nelidským velitelem tábora, který ho chce zlomit za každou cenu, to je asi základní dějová linie, tohoto skvělého filmu, který stojí za to určitě shlédnout! ()
Silný příběh, dobří herci, autentická kamera... ale. Zas to ale. Proč? Proč to musí mít ale? Takový skvělý film a tak infantilní a podbízívý konec? Proč si někdo dá tu práci aby 4/5 filmu člověk věřil, fandil a pak to na závěr vše shodil... Opravdu tomu nerozumím (možná ani nechci, fakt sám nevím). Někdo přede mnou zde řekl, že film by měl skončit na mostě respektive otevřením brány na most do Iránu... Nezbývá mi nic jiného než souhlasit... jen ještě jednu poznámku na závěr... už jsem to zmiňoval ve filmu Napola... souvisí to s kolektivní vinou a zapoměním... Rusové zpravidla řadové vojáky Wehrmacht propouštěli, vyjímku tvořili jednotky SS, SA,SD a jednotky horských myslivců... Pozornému diváku neunikne, ve které jednotce pak byl (sloužil) hlavní hrdina... ()
Velice solidní válečný film – no na německé poměry i hodně poutavý scénář. Je sice pravda, že kdyby se vychytaly všechny mouchy a trochu se tomu zkrátila stopáž (potažmo zbytečně zdlouhavé scény) mohla to být pecka, ale jinak všechna čest. Do filmu jsem se zažral už od prvních minut, hlavní hrdina mi byl sympatický a to jinak nácky nesnáším – jeho útěk a strasti, se kterými se na své pouti potkal, dokáží zaujmout i zaujatého diváka, jen musím zkrátka říct – že tenhle chlapík měl prostě „z prdele kliku“ snad úplně ve všem. Taky bych chtěl potkat ve světě tolik hodných lidí, kteří se o mě postarají. Ne že by neexistovali, ale tolik najednou…? Každopádně Bettermann si zaslouží moje uznání za předvedený výkon a dvojice režisérů mírné pokárání za (ne) využití celkového potenciálu, který tento námět měl. ()
Tento filmový opus pripomína niečo medzi Odysseou a Doktorom Živagom ... V zásade by ste ho mali pozerať počas horúcich letných dní ... Toľko kosy a nevľúdneho prodtredia totiž poriadne schladí ...Najväčším nedostatkom ale bola hudba, ktorá mi vzdialene pripomínala filmovú hudbu z čias krutej normalizácie rokov 80-tych ... Aj keď ... ten melodramatický záver tam naozaj byť nemusel ()
Film je údajně natočen podle skutečné události. Dejme tomu, nebudu o tom polemizovat. Jde jistě o vcelku kvalitní německý film, ale bohužel ho poněkud sráží jistá hollywoodizace. V Evropě umíme točit filmy bez těch hollywoodských hurá šíleností, falešných slz, prostřihů na děti modlící se k Panence Marii apod. Cesta za svobodou to byla dlouhá a strastiplná a chvílemi bohužel i pro diváka. No ale o nějak výrazně špatný film nejde a každý ať si z něj vezme, co chce. Pro mě to byl jen takový běžný, lehce oddechový kus - kvalitně natočený, jak už jsem napsal. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Natáčelo se v Německu, Bělorusku a Uzbekistánu. (Terva)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
Reklama