So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Jde poutník cestou necestou, jde odtamtud až tam a nikdo neví odkud a nikdo neví kam/ Cestou světem i duší svou déšť ho provází, ani neví, co hledá a přesto nachází/ On poznal jak chutná krev, jak chutná zklamání/ Za rytmu bubnů v hlavě rudou barvu poznání/ On poznal jak chutná bolest a jak chutná zlost/ Prožil si svý peklo, no a pak si řekl dost - já nebudu zlej/ O všechny věci přišel, které pro něj měly cenu/ Vedl válku proti sobě - válku proti všemu/ V tom, co bylo jeho světem stal se z něj jen host, říkal si, když oheň trávil i poslední most/ Na prohru má moc málo a na pomstu zas moc sil/ Co opravdu bolí v sobě hluboko ukryl/ Jenom víru nezatratil ani na chvíli, že to, co ho nezabije, to ho posílí/ A nebude zlej... ()
Velice solidní válečný film – no na německé poměry i hodně poutavý scénář. Je sice pravda, že kdyby se vychytaly všechny mouchy a trochu se tomu zkrátila stopáž (potažmo zbytečně zdlouhavé scény) mohla to být pecka, ale jinak všechna čest. Do filmu jsem se zažral už od prvních minut, hlavní hrdina mi byl sympatický a to jinak nácky nesnáším – jeho útěk a strasti, se kterými se na své pouti potkal, dokáží zaujmout i zaujatého diváka, jen musím zkrátka říct – že tenhle chlapík měl prostě „z prdele kliku“ snad úplně ve všem. Taky bych chtěl potkat ve světě tolik hodných lidí, kteří se o mě postarají. Ne že by neexistovali, ale tolik najednou…? Každopádně Bettermann si zaslouží moje uznání za předvedený výkon a dvojice režisérů mírné pokárání za (ne) využití celkového potenciálu, který tento námět měl. ()
Bílé peklo se může opřít o silný příběh a nezvyklý úhel pohledu (přinejmenším v našich končinách) a obsahuje řadu zajímavých a silných scén. Na druhé straně trpí scénáristickou nevyrovnaností, zbytnělou stopáží (film měl být nejméně o půl hodiny kratší nebo zpracovaný jako minisérie). Problematický je i nastavovaný konec, nejsem zdaleka první, kdo tvrdí, že film měl skončit střetnutím na hranici. Osobně mi ale nejvíc vadí, že se z tohohle německého snímku příznačně vytrácí německá odpovědnost za rozpoutání války a neuvěřitelné masakry, které se na východní frontě a na okupovaných územích odehrávaly. Patří k německým válečným mýtům, které do značné míry díky studené válce přijalo i západní veřejné mínění, že masakry a pronásledování civilistů prováděly jenom speciální jednotky - především SS. Ve skutečnosti byly rasismem a bezohledností prosáknuté i polní jednotky wehrmachtu, v ukrutnostech vévodila zejména 6. armáda a okupační jednotky v Bělorusku. Sověti se se zajatými Němci nijak nemazlili a podmínky v zajateckých lágrech byly kruté a řada vězňů je opravdu nepřežila, byly nicméně mnohem lepší než v německých koncentrácích, kde sovětští zajatci končili. Tenhle film německou vinu bagatelizuje a zločiny proti lidskosti relativizuje. Některé scénáristické motivy jsou navíc naivní, respektive povrchně zpracované. Celkový dojem: 55 %. ()
Na jednu stranu úžasný film, který nám ukazuje válku z úplně jiného pohledu (hlavním hrdinou je totiž německý zajatec prchající z ruského Gulagu), na druhou stranu zbytečně dlouhý (2 hodiny, 40 minut) a lehce nelogický. Ale i přesto se jedná o dojemný, nervy drásající snímek, který by měl povinně vidět každý - jako odstrašující příklad. ()
Vhodné shlédnout, když venku zuří třicetistupňová vedra a vy se koupete ve vlastním potu. Tohle je tak mrazivý film, že vás to až přikove. První hodina byla neskutečně napínavá, podmínky v zajateckém táboře, pokus o útěk, to vše naprosto skvěle podtrženo dokonalou orchestrální hudbou. Po útěku film mohutně ztrácí na napínavosti a začíná se rozlézat. Jestli tvůrci chtěli popsat řadu let strávenou na útěku tím, že prostě do každého políčka musí nacpat alespon kousek děje, tak se jim to prostě nepovedlo. Některé dějové zvraty (s dvěma lovci) tam vůbec být nemusely, dějová linka s idylickou vesničkou v Německu je tam zbytečná taktéž, nebo předělat. Zbytek filmu je vytvořen mistrovsky a někdy jsem byl tak napnutej, že jsem pomalu ani nedýchal. Závěr na mostě je pak dovršením. Druhý závěr u kterého ukápne slza drahé polovičce se my "drsní" chlapi můžeme jenom zasmát. I tak s chutí doporučuji! 75% ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
- Když hlavní hrdina chce vystřelit po tuleňovi, tak v jednom záběru natáhne pistoli Tokarev, která je čistá. V následujícím záběru je však celá od sněhu. (Marsu88)
- Jméno Clemens Forell je pseudonym. Forell se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost, který se změnou jména chtěl v době vydání knihy vyhnout potenciálním problémům s KGB. (džanik)
Reklama