Z pekla štěstí

Herci se mohou snažit, jak chtějí, ale když je hloupý scénář nutí, aby se chovali jako hlupáci, nepomůže žádná snaha. A někteří ani žádný prostor ke snaze nemají, například chudák Michaela Kuklová, jejíž role musí znít: nějak tam pobíhej z místa na místo, nešikovně se pleť a pořád hystericky vřískej „Honzo!“ Již po chvilce je to velice otravné a únavné. Po velice krátké chvilce. Někomu ovšem ani nic předepisovat nemuseli, což bude nejspíš případ Daniela Hůlky, protože jeho herecký potenciál = 0. No a když výše uvedené zkombinujeme... (24.12.2020)

Ohavná pohádka plná nechutného kýče a uřvanosti. Postavy typu Markýtky!, krále a princezny, chůvy a trapného Honzy bych popravila. Jen Honzovi přátele aspon za něco stojí. Bitva, kde Honza a spol. zabijou draka je k smíchu, nebo možná spíš k pláči. A když vedli Michaelu Kuklovou na popravu, modlili jsme se s našima, aby to bylo doopravdy a aby ji nikdo nezachránil. Příšernější herečku totiž vybrat nemohli. Král a princezna se stali obětí scénáristů taktéž, nicméně mi aspon občas přijdou celkem vtipní. (03.12.2008)

Tak po celkem povedené Princezně ze mlejna a její méně povedeném dvojce Troška natočil toto... On vždy inklinoval k tomu, točit něco na vícekrát avšak stejným způsobem což ve výsledku diváka začne nudit... Z pekla štěstí je takovou syntetickou pohádkou. Přibarveno, aromatizováno. Nasypal tam něco osvědčených herců, nějakou tu serebritu, vše dal do rádoby venkovských kulis a mluvu hrdinů přizpůsobil tak nějak staročeštině... Výsledek je nemastný, neslaný, který odkoukáte a nic... A kupodivu ani na děti tohle moc nezabralo. Troška naštěstí dvojkou skončil, což už nás ale neminulo u jeho Kameňáků... * * (26.07.2014)

Zdeněk Troška je taká rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade rozprávky "Z pekla šťastie", ktorú pán Troška natočil v roku 1999. Nebolo to dobré. Afektované, nepresvedčivé, fádne. Ústredná dvojica (Michaela Kuklová a Miroslav Šimúnek) bola chladná a i herci vo vedľajších úlohách (Lukáš Vaculík, Vladimír Brabec, Sabina Laurinová) predviedli jedno veľké fiasko, no a spevák Daniel Húlka bol úplne mimo. * (01.08.2023)

„Nebreč. Budeš to mít slaný.“ Zdeněk Troška má rozprávky rád a vie ich rozprávať (PRINCEZNÁ Z MLYNA 1 – 2). Tentokrát si ako predlohu vybral dielo Jana Drdy. Je to príbeh odvahy, lásky, cti, Zle a zbabelosti, zasadený do vizuálne podmanivých kulís (do tmy blikajúcimi sviecami vysvietená voňavá chalúpka na samote v lese, po nociach obývaná dvoma dobrými čertmi). Množstvo postavičiek obsadil začiatočníkmi, profesionálmi (najviac sa mi páčil dôveryhodne mužný kamarát do dažďa Vaculík, najmenej afektovaná Sabina Laurinová) i ľudmi, ktorých by ste tu nečakali (Hůlka). No, čo sa trikov týka (drak!), JURSKÝ PARK to práve nie je a len čo dôjde na masové scény či nebodaj akciu, je to stále bohužiaľ sto rokov za opicami. Bohatá výprava, vtipné hlášky („Co tě vede!“, „Od čertů? Zaplať pánbu.“) a príjemný scenár sa ale v mojich očiach postarali o 80% (09.08.2008)