Frankenstein

Nevěřím, že v budoucnu někdo natočí lepší verzi Frankensteina, než je tato Brannaghova. Invenční režie, výrazná výtvarná stylizace a neodolatelně odporný De Niro. Nechci urážet černobílou klasiku, ale zatímco Boris Karloff ve mně spíš vyvolává smích, De Nirovo monstrum budí skutečný děs smíšený se soucitem. (11.05.2003)

Na druhé shlédnutí (nějakých 12-13 let po prvním) jsou dojmy o něco slabší. Snad za to částečně může samotný Kenneth Branagh, jehož afektovaný hlas mi docela lezl na nervy, snad celkové přehrávání většiny zúčastněných, jakási přemrštěná teatrálnost množství scén, což jsem dříve nevnímala. Scénář je působivý, atmosféra rovněž, některé okamžiky dechberoucí (třeba z tanečku s nevěstou solidně mrazí) a Robert de Niro je prostě fenomenální - jeho herecký výkon i maska jsou hlavním důvodem, proč neodeberu hvězdičku z hodnocení. Nějak už mi tolik výrazná stylizace po letech nesedla a pro jednou musím český dabing označit za lepší oproti originálu, přesto jde o velmi povedenou adaptaci románu. 75% (12.12.2008)

Už X-té pokračování na toto téma nepřineslo dle mého bohužel žádnou velkou změnu. Nepochopitelné střihy, nenavazující děj, místy odfláknutý exteriér, umělohmotná až kýčovitá zima, milé pohledy z teplé-ledové vody. Celkový dojem na mě působil uměle, teatrálně a hodně lacině, bez jakéhokoliv se vcítění do doby, rolí, či jakési sounáležitosti. Po celou dobu sledování mě to pronásledovalo, víc než hrůzy hororu. Za pohled do monitoru, kde mi pan Branagh pustil barevné obrázky, jsou dvě ** až, až.... (18.07.2004)

Do poloviny filmu mě to všechno strašně nudilo. Celé to bylo takové protahované, hlavní hrdina mi rozhodně k srdci nepřirostl... vše se ale změnilo po tom, co se na scéně objevil Robert De Niro jako Frankensteinův "šílený" výtvor. Šílený píšu záměrně v uvozovkách, protože to, co De Niro předvedl za herecký koncert, převzal absolutně celý film, myšlenku, scénář a děj na sebe, pak to byla jízda jak prase!! Naprosté emocionální orgie, všichni herci hráli extra suprově, radost pohledět, ale "monstrum - De Niro" tomu dával tak neuvěřitelnou jiskru a šťávu, že jsem z toho byl emocionálně úplně roztrhaný. Přesně jako monstrum samo!! Film graduje v druhé polovině zásadní myšlenkou podstatou lidství jako souboru emocí a pocitů. Otázkami na člověka, jako bytost stvořenou z emocí, cítící bytost, otevírá otázky další a další... Na některé menší se pokouší odpovědět, ty zásadní filosofické však účelově nechává otevřené... Za mě hodně povedený film, ale spíše, než horor mi to přišlo jako nějaký psychologicko/filosofický thriller... /80%/ (03.02.2024)

Další Branaghovo zpracování klasiky, tentokrát perly devatenáctého století, jež vzešla z manželství dvou výjimečných osobností, Percyho Bysshe Shelleyho a Mary Wollstonecraft Shelleyové, respektive z několika snových vizí, jež Mary Shelley údajně měla během jedné literární seance na panství dalšího velikána - lorda Byrona. Branagh režisér i herec podávají skvělý výkon, i když je místy přidáno na naturalismu a pokud dojde k "režisérské licenci", vždy to znamená více krve a násilí. To však lze pochopit, pokud uvěříme, že je to využito jen k budování intenzivní atmosféry kdesi mezi "horrorem devatenáctého století" a filmem schopným šokovat i v naší době. Skoro to vypadá jako Coppolovo pojetí Draculy, ale přiznejme si, že FF se od původní předlohy odchýlil mnohem více a mnohem, mnohem zásadněji i co do vyznění filmu. Naproti tomu Branagh vede Frankensteina tak jak ho autorka sepsala. S Draculou je zde ještě jedna podobnost, a to v hudbě. Wojciech Kilar i Patrick Doyle rozhodně nepatří mezi hvězdy, které byste čekali u kormidla soundtracku k tak ambicióznímu titulu. Navíc oba OST jsou si velmi podobné svým duchem, a ne že bych chtěl nějak dehonestovat Patricka Doyla - ten svou prací neustále dokazuje, že je když ne výjimečný, tak alespoň všestranný, nicméně nemůžu se rozhodnout, jestli je opravdu ta podoba jen záležitost stejného žánru a doby vzniku jak předloh, tak filmů. Herecké výkony, obzvlášť dvojice Vynálezce/Stvořitel - Monstrum, jsou úchvatné. Ne že by Helena Bonham Carterová, Ian Holm nebo John Cleese nešli do svých rolí naplno, ale jde "jen" o zásadní vedlejší postavy. Zkrátka a dobře, Frankenstein je precizně vyvedené dílko, ale nikdy to nebude srdcovka na pět hvězd. Ty by si zasloužil jen pokud bychom ho hodnotili striktně jako zpracování knihy, neboť ve srovnání s takřka fenomenální předlohou obstál na výbornou. (27.03.2005)