Divý chlapec

Zase jednou film, u kterého jsem se bála, že přijdou závěrečné titulky a bude konec... Přitom je to celé tak prostinké, v podstatě zfilmované záznamy pedagoga, který se toho lidského zvířátka ujímá nejdřív jen jako vědeckého materiálu ke zkoumání. Velký obdiv zasluhuje především představitel malého Viktora. Jdu googlit, jak to bylo doopravdy a jak to se skutečným Viktorem nakonec dopadlo. (29.10.2008)

Striktně autentická předloha, dramatická struktura, snímek mi svým ztvárněním a pojetím tak trochu připomíná jaký-si autobiografický dokumentántární film složený především s barvitých obrazu a samozřejmě i s vyjímečnou kamerou tam někde vzadu...Z některých záběrů a scén jsem si myslel že se snad dívám na Bergmana ! Film v sobě nese i jisté poselství a sice to že člověk se stává člověkem teprve působením, přátelské náklonnosti a lásky, sám Truffaut se pak představuje v roli lékaře Itarda...Film tedy především ukazuje vztahy mezi doktorem a divokým chlapcem. 4,5/5* jeden z nejlepších Truffautů co jsem měl tu čest zatím vidět. (29.10.2008)

Truffaut spravil s týmto filmom vyslovený výsmech všetkým tarzanovským príbehom, ktoré pri tejto neskutočne pôsobivej dráme o výchove a výuke hluchonemého, analfabetického dieťaťa, ostávajú len lacnou popcornovkou. Takmer dokonale autentický pohľad na skutočnú udalosť, o ktorej by som radil pred filmom nečítať a nehľadať informácie, zážitok bude o to silnejší. Truffaut exceluje na každej svojej pozícii, réžia, scenár, herecké prevedenie, to posledné však takmer zatienil mladý predstaviteľ divocha Jean-Pierre Cargol. Navyše môžem až teraz, po piatom filme povedať, že ma 'pán červený' konečne dostal, no na plné hodnotenie si bude musieť ešte počkať. 85%. (31.10.2008)

Je pozoruhodné, že mé první setkání s Truffautem proběhlo právě v době, kdy jsem se začal zajímat o francouzskou Novou vlnu. ČT připravila v rámci Filmového klubu sérii Truffautových filmů, za což jsem hodně vděčný. Jak tedy první setkání dopadlo? Jsem mírně zklamán. Film samotný byl velmi příjemnou záležitostí (až na příšernou barokní hudbu, která ho doprovázela), nicméně prozatím Nové vlny vnímám hlavně jako koncept inovace formy. Potvrdili mi to jak čeští zástupci, tak i Jean-Luc Godard. V Divokém dítě jsem ale žádný radikálně nový prostředek vyprávění nevnímal. Asi budu muset nastudovat víc a dozvědět se, jak se to s Truffautem má. Ale už se těším na příští setkání... (17.09.2009)

Byla lepší kamera či hudba? Divoké děcko Jean-Pierre Cargola nebo François Truffaut? A předvedl Truffaut lepší práci za psacím strojem, před kamerou či za ní? Nevím a neřeším. Mně stačí, že se to vše protlo ve filmu, jehož jedinou vší ve vlasech je přílišná krátkost, kdy se končí v tom nejlepším. Což je sice dobře, ale na druhou stranu mi z toho bylo smutno. Chtěl bych několik hodin navíc v "takřka dokumentární" společnosti madame Guerinové a těch dvou výtečníků. (29.10.2008)